Reakce na recenzi:

Danny - @ 09.02.2013

Kapela Thank You Scientist se mi zjevila jako blesk z čistého nebe, oslovila mě svou nadupanou směsí všemožných rockových odnoží s jazzem, heavy metalem i postupy progresivního rocku hned napoprvé. Album Maps of Non-Existent Places, které navazuje na rok staré EP The Perils of Time Travel nedá posluchači vydechnout a nutí ho být neustále ve střehu.

Intro "Prelude" v podobě ryze vokálního vícehlasu nás zavádí do jednoho z nejzajímavějších alb, které jsem za poslední dobu slyšel.
K rockové riffové palbě v úvodu skladby "A Salesman's Guide to Nonexistence" se poprvé přidávají dechy (ještě si jich užijeme), skladba pak zjemní a Marranův zpěv je podkreslen drobnými doprovodnými motivy. Refrén se energicky otevře a nasadí údernější tón, i ten je opět střídán jemnějším vokálem. Finále přináší rytmické nepravidelnosti, skáče mezi dur a moll a kapela se poprvé naplno rozjede. Ani nezkouším odhadnout, z kolika motivů a částí je píseň poskládána...
Složitou instrumentální vyhrávkou jsme vtaženi do další pecky "Feed the Horses", vokální part je prostřílen létajícími motivy doprovodných nástrojů a refrén se pěkně nese. Těžší riffy píseň strhávají do dráždivé vznětlivsti, kolem zpěvu neustále krouží drobná sóla a instrumentální melodické vzory. Hodně dobré.
A cestujeme na východ k dotekům world music (zní crazy klezmer) a začíná "Blood on the Radio", zpěv je podepřen tvrdým funkovým rytmem, který se nepravidelně láme a kromě nezdobených partů dechových nástrojů slyšíme pěkně sbory (spodní vícehlasy jsou vůbec silnou stránkou). Skladba se pne k různým vrcholům a doprovodné riffy jsou poskládány z několika na sobě postavených motivů a jsou všude.
"Absentee" je zpočátku zklidněná a zvuku dominují housle a trubka, vespod je jistí rozvážná basová linka - melodie je klenutá a výrazná. Přes lehké harmonické hrátky se skladba pocitově obrací naruby a synkopovaná kytara kontrastuje s teď už mizejícím poklidem, skladbu prokresluje saxofonové sólo, to zní i do zpěvu a mocně skladbu tlačí k obtížným instrumentálním figurám. Další skvělá věc.
Funkující rytmika a jazzové dechové vyhrávky, skladba sebou neklidně třese, to je instrumentálka "Suspicious Waveforms". Dílko plné jazzového sólování - střídají se housle, saxofon, trubka a kytara pod nimi sází ostré akordy, aby pak sama převzala sólovou štafetu. A ještě slapovaná basa, bicí v divokých přechodech a unisono hrané rychlé běhy všech nástrojů.
"Carnival" začíná dalším nespoutaným motivem, doprovod pod zpěvem je sekaný a v refrénu se rockově rozjede, aby podpořil výraznou vokální linku. Píseň postavená na rytmické přesnosti a barevném refrénu.
Nepravidelný puls a potemnělou atmosféru v sobě má osmá položka "Concrete Swan Dive", hladkou melodii zpěvu doprovázejí další rozběhané riffy, jak už bývá obvyklé, kontrastní pasáže vzájemně prostupují a je v nich vyladěný každý detail.
Překvapením je začátek orientálně zakuklené "In the Company of Worms", zní tu šamisen a pěkná melodika, kapela si připravuje půdu pro další jízdu. Do neobvyklých vyhrávek naráží metalově ubzučená kytara, hustá masa nad sebou přenáší záměrně utopený zpěv. Nezvyklé melodické struktury se promítají i do sólových partů.
A je tu závěrečná skladba, Tom Monda pouští ze své kytary divoké klikatice a "My Famed Disappearing Act" je v podstatě melodická věc. Kytary je tady víc, než je obvyklé, pod vzrušeným zpěvem kráčí v podstatě klidná trubka, v závěru zní ostrá metalová palba a je tu konec.

Thank You Scientist, to je pro mě odvaha, šikovnost, tvořivost a svolnost na sobě pracovat.