Reakce na recenzi:

Akana - @ 10.04.2014

Tohle, ani další alba dua Simon & Garfunkel nemusela vůbec vzniknout nebýt šťastné shody okolností. Poté, co jejich první album Wednesday Morning, 3 A.M. nesklidilo kýžený úspěch, kroky písničkářů se rozešly a Paul Simon zrealizoval v Anglii sólovou desku. Jedna píseň z debutu, tehdy ještě pod názvem The Sounds of Silence, se ale nečekaně začala hrát v rádiích, toho se chytil původní producent Tom Wilson a pod vlivem úspěchu The Byrds dotočil ke křehkému akustickému popěvku decentní rockový podklad. To úspěch písně v žebříčcích zmnohonásobilo a Simona s Garfunkelem tenhle průlom dotlačil k obnovení spolupráce a nahrání další desky v podobném duchu, ačkoli k Wilsonovu aranžérskému zásahu došlo bez jejich vědomí.

Nové album tak dostalo zvonivý folkrockový zvuk, na který už ale dohlížel Bob Johnston, který tak na producentské židli nahradil Wilsona podobně jako krátce předtím u Boba Dylana. Narozdíl od debutu tentokrát všechny písně (s výjimkou instrumentálky Anji) napsal Paul Simon sám. Události se ale hrnuly příliš rychle na přípravu nového materiálu, a tak z velké části využil přepracovaných songů ze své sólovky, k titulnímu hitu přihodil ještě jeden remake z Wednesday Morning, 3 A.M, něco dopsal a k anglickému vydání ještě přilepil úspěšný singl Homeward Bound. Na první pohled tedy nešlo o nijak koncepční práci, spíš o narychlo prosekanou zkratku jdoucí naproti rostoucímu posluchačskému zájmu.

Na celku se to ale naštěstí nijak dramaticky neodrazilo. Jednotný folkrockový doprovod kolekci stmeluje a s hedvábnými dvojhlasy Simona a Garfunkela si báječně rozumí. V písních Blessed nebo I Am a Rock je ještě dost dlužný prvotní inspiraci zvukem raných The Byrds, ale kvalitě písniček samotných to nic neubírá. Simonův skladatelský rukopis je už jistý, textařská poetika vyzrálá, i když logicky ještě trochu mladistvě naivní a výčet písní, které přežily zkoušku časem nemusíme omezovat pouze na ty obecně známé. K The Sound of Silence, Homeward Bound a I Am a Rock můžeme klidně přidat i jemné Leaves That Are Green nebo April Come She Will, rytmičtější We've Got a Groovey Thing Goin' a další. Navzdory své uspěchanosti se druhý start dvojici mimořádně vydařil.