Reakce na recenzi:

Luboš - @ 14.08.2016

This Heat byla nejzajímavější skupina, která vznikla na konci sedmdesátých let. Skupinu založili pánové Charles Bullen a Charles Hayward, skupina byla takovým pokračováním německé skupiny Faust.

Jejich debutové album je vytvořeno jako nekonečná smyčka, začátek skladba Testcard je postupně zesilující elektronický zvuk a závěr alba tvoří skladba se stejným názvem, kde pro změnu jde elektronický zvuk do ztracena. Skladby na desce přecházejí jedna v druhou a střídají se instrumentální skladby se zpívanými. Úvodní skladba Tescard přejde mohutným riffem do instrumentální skladby Horizontal Hold, ve které se mění rytmy a nálada skladby přesně tak jak to můžeme slyšet třeba u Mothers Of Invention. Zpívaná skladba Not Waving má hodně potemnělou náladu a působí dost depresivně, jako ostatně celé album. Instrumentální skladba Water začíná zvonkohrou a postupně přechází do skladby Twilight Furniture, tady mi This Heat hodně připomínají Joy Division na jejich albu Closer. Na druhé straně alba převažují instrumentální skladby, výjímkou je dvojhlasem recitovaná parádní skladba The Fall Of Saigon, která přejde do závěrečného zvolna se ztrácejícího elektronického zvuku. Skupina je dokonalá při používání studia jako dalšího nástroje. Na jejich hudbu si musí člověk zvyknout, a pak, alespoň na mě působí jako droga.

Tohle album je pro progresivní hudbu něco jako The Piper At The Gates Of Dawn pro britský psychedelický rock. Tohle album si zasluhuje pět hvězdiček.