Reakce na recenzi:

Petr Gratias - @ 24.06.2013

První a jediné album, které za bývalého režimu u nás vyšlo v r. 1973.
Bylo to jako zjevení, jako blesk z čistého nebe.
Vedle všelijakých bulharských, východoněmeckých a sovětských desek byl tenhle výběr kytarového génia jakousi miniaturní nadějí, že "západní hudba" k nám přece prorazí...
Album mě přinesla moje matka z práce, protože její kolegyně koupila desku své dceři. Kolegyně si (prý) album jen tak cvičně pustila a zhrozila se z "té strašné, skřípavé, kvílivé, hlasité nemelodické pahudby", že to přinesla mé máti, protože věděla, že její syn v téhle hudbě "jede".
Zvuková úroveň nahrávek byla hodně sporná, také si pamatuji, že mnohé skladby byly na konci záznamu nepřirozeně uříznuty, takže to narušovaloé celkový dojem.
Jinak ovšem byl výběr sestaven se znalostí terénu a většina zásadních Hendrixových skladeb se sem vešla.
Petr Dorůžka doplnil obal řadoui zajímavých informací, aby se nevědomý obdivovatel trochu zorientoval v Mistrových deskách.
Recenzovat album se mi jeví jako zbytečné, protože všechny skladby jsem podrobil rozboru na jednotlivých řadových albech.
PO revoluci ke mně dolehla informace, že v zahraničí jistí diskofilové shánějí alba zahraničních (západních kapel) právě v socialistických licencích jako unikátní sběratelské kousky. Takže člověk měl najednou doma sběratelský unikát, který by byl v Londýně docela slušně zaplacen.
Hendrixova hudba je za pět, obal tak za čtyři a zvuková úroveň za tři. Jak s tím naložit?
Protože jde především o hudbu - tak pět hvězdiček!