Reakce na recenzi:

jirka 7200 - @ 24.05.2019

Dumáte li spolu se mnou, co vlastně očekávat od alba s názvem Nářek korálových útesů (můžete zapátrat po norském anagramu), na jehož obalu je vyobrazena zmutovaná liška se žraločí ploutvičkou, dovádějící v akváriu ? Popusťte uzdu své představivosti, odhoďte předsudky a pohodlně se usaďte do vypolstrovaného křesla a na dálkovém ovladači stiskněte tlačítko Play….

Křídlovka s tubou omotané různými zvuky cinkátek vás svými tesknými tóny hudebně uvede do první části trilogie Koralrevens Klagesang. Uf, krásně smutná, ale poněkud pohřební atmosféra na úvod ! Druhý díl je jednou z mála avantgardních, rockových songů na albu. Repetitivní, postupně budované jedovaté kytarové sólo je zapuštěno do mellotronového podloží a rytmiky s RIO nádechem s náznaky jazzu. Opakované poslechy v této skladbě odhalí stále nové vrstvy.

Třetí, bezmála desetiminutová Kantonesick Kanotur je snovým jazz rockovým opusem s překrásnou flétnou a uklidňujícím vibrafonem. Hypnotická atmosféra nás neopustí ani u další skladby Apraxia.Opět jazzový kousek s překrásnou melodickou linkou křídlovky. Pokud hledáte synonym pro slovo melancholie, vydechněte potichu : A-p-r-a-x-i-a! Podobné pocity dokáže vyvolat německá partička Bohren und der Club of Gore svým ultra pomalu zahraným jazzem.
Pátá Snill Sang Pa Band vás trochu rozhýbe poťouchlou a veselou melodií, která se plynule překlopí do jazzové improvizace. Bravo !
Navazující Etyde si vyžádá vaše plné soustředění. Je to uragán a spleť nápadů a propojených hudebních stylů, která by jiné kapele stačila k vytvoření celé desky.

Sedmá v pořadí s názvem Vintervake vám vyrazí dech! Obsahuje i zpívanou část – nádherně melodickou linku na swingovém podkladu si tu střihnul zajímavý host - Richard Sinclair, kterého si jistě pamatujete z Caravan, Camel nebo Hatfield and the North.

Nejdelší, svou délkou atakující čtvrt hodiny Frenetisk Frenologi je opět melodickou sprškou klasických, ale i free jazz rockových pasáží s občas až psychedelickým nádechem.
Závěrečný, třetí díl Korallrevens Klagesang III dokončuje v první části rozpracovanou tesklivou melodii a nezbývá nic jiného než desku pustit znovu...

Závěrem : asi nejbarevnější a z mého pohledu možná i nejpřístupnější album kapely, kde jsou oproti jiným deskám potlačeny prvky RIO, naopak jsou více obnaženy jazz rockové kořeny různých odstínů propletené s avantgardním rockem a prvky vážné muziky. Ne desce se blýskne také mnoho špičkových norských jazzových hudebníků, kteří v nahrávce zanechávají svůj zřetelný otisk.
Kapela se nebojí jednodušeji pojatých partů s výraznými melodiemi, které dokáže skloubit s náročnějšími částmi free jazzových postupů tak bezelstným a přirozeným způsobem, že se mi jen velice těžko v paměti hledá podobně zdatné těleso.

Ukázka : www.youtube.com/watch?v=88qdzqkz_9M