Reakce na recenzi:

horyna - @ 22.09.2016

Dobře naladěn posledními poslechy "pana velkého" s kladným dopadem na mou psychiku, otevřu takhle skříň a při pohledu na jeho diskografii s otázkou " tak kterou", velice rychle a celkem na jistotu, sáhnu po desce Bump Ahead.

Colorado Bulldog- vystřelí k hvězným výšinám s naprostou jistotou, Sheehan preluduje jak o život a Gilbert vyšívá svoje melodie rychlostí dobře mířené střely, tempo je závratné a koncertní tutovka na světě. Price You Gotta Pay- sebou přináší jistý přehled, kapela ubere a předvede nám vlastně klasickou rockovou písničku v melodickém hávu, poznávací to znamení souboru. Skvělou atmosférickou baladou je Promise Her The Moon- kytarové vybrnkávání nepostrádá nápady a Eric si píseň dokáže kvalitně užít. Funky rytmy je proložena čtvrtá What's It Gonna Be, po které už následuje velký to hit Cata Stevense, Wild World- přemýšlím kdy naposledy jsem tuhle píseň slyšel celou, nejspíš jako teenager, v nějakém tom šíleném hudebním pořadu v telce, na tomto albu jsem ji snad nikdy nedal a to ho vlastním klidně deset let (koukám že je staré přes dvacet, to jsem ale žabař, no jo, tehdy jsem sjížděl jinou mjůzik), takže dnes ano, přijít musela :-) a není vůbec špatná. Mr. Gone- to už je jiná jízda, zajímavá kytarová harmonie, Sheehan válí na basu, jako by on zde byl jediný kdo umí tvořit a Martin, jasně nad věcí, krásně artikulujíc. Mezi mé nejoblíbenější patří nabuzená The Whole World's Gonna Know- má silný melodický náboj a svéhlavě dotažený refrén, užívám si každou notu. Při vzdálené vzpomínce na Eleanor Rigby, nám violončela nabízí, pomalejší kus Nothing But Love. Po technizované (jsou to přeci hrdí páni muzikanti) Temperamental, tu máme další baladickou píseň, (to už je snad čtvrtá) Ain't Seen Love Like That- opět klasická poloha se španělkami a výrazný melodický motiv, nám vytvářejí vcelku vkusnou záležitost. Do závěru kapela přitvrdí s dalším coverem, tentokrát od Free, píseň nazvaná jako kapela sama Mr. Big- prostupují jí tvrdé až temné kytarové akordy, vystužená basa, trocha toho hromobití v Torpeyho technice a Martinův hlas s velkým H.

Další kolekce písni z repertoáru Mr. Big, při které se fanda kapely, či poctivého big beatu nudit nebude, alespoň mně se to s jejich hudbou ještě nestalo.