Reakce na recenzi:

jirka 7200 - @ 28.08.2017

Album Riktigt Äkta (v překladu "Opravdu originální") není oslňující nahrávkou na první dobrou. Je třeba několik nenásilných poslechů, aby se z této švédské polozapomenuté lahůdky někomu mohla zatočit hlava. Jedná se o zvláštní mix ingrediencí, jež mají původ ve švédské lidové písni, a psychedelického koření, které je obsaženo třeba v raných nahrávkách Pink Floyd (občas jako bych zaslechl i Van der Graaf Generator). Nahrávka vyznívá velmi archaicky, od boku bych tipnul období 1969–1970.

Úvodní I nattens timma - to je takový funebrácký valčík pro mellotron, piáno a flétnu a do to všeho jednoduše zpěvák vemlouvavým polozpěvem deklamuje text. Druhá Skogsraaet je daleko živější – slyšíme i zvuk vrzající zbustrované kytary a zpěvákovu švédštinu proplouvající nad klopýtajícím bicím doprovodem. Někde za půlkou se atmosféra písně rázně změní v tklivou záležitost podobnou atmosféře pomalých a psychedelických pasáží z období raných Pink Floyd.

Několik dalších songů zní podobně - klidnější části zpívané švédsky se střídají po změně rytmu a nálady s hutnými hypnotickými pasážemi doprovodu basa – bicí. Nad nimi krouží opatrně rozvíjená sóla skřípavé kytary, podpořená v pozadí melĺotronem, flétnou či tahací harmonikou.

Výjimkou je instrumentální a melancholicky meditativní Visa fraan kallsedet a závěrečná Tillbaka, jež je maskovaným cover songem od švédské blues rockové kapely Nature z roku 1970 a poněkud narušuje jednolitý ráz alba.

Desku kapela nahrála během jednoho měsíce v Megaphone Studios v Enköpingu a během dalších dvou měsíců si tyto songy i sama vyprodukovala (včetně mixu a masteringu). Hudebníkům se podařilo zachovat určitou archaičnost zvuku kapel ze sedmdesátých let, zároveň si dokázali pohlídat i technickou kvalitu záznamu. Deska je neuvěřitelně dynamická, je to znát hlavně u bicích, kde lze slyšet, že jejich zvuk nebyl nijak komprimován. Hodnota DR 15 mluví za vše.

https://www.youtube.com/watch?v=pb8i2Sk2mno