Reakce na recenzi:

stargazer - @ 23.10.2019

Album Hideaway navazuje na předcházející práce, typická osmdesátá léta. Clarke si pozval poměrně dost hostů na natáčení, ale produkci drží pevně v ruce. Nahrávka nepůsobí roztříštěně. Z deseti písní jsou pouze tři nazpívané. Když jsem Hideaway slyšel poprvé, deska se mi moc líbila. Nebyla náročná na poslech, měla zajímavé, silné melodie a přesto nepůsobila lacině. Dnes si ji pouštím v rámci odpočinku od jiných, náročnějších hudebních žánrů.
Clarkeho hra je pořád na vysoké úrovni, nejvíc to rozjel v tracku 6, ale oproti albu před, je méně výrazná. Jedna z písní na Hideaway byla nominována na cenu Grammy, ale už nevím která.

Hideaway je dokladem doby, kdy vznikla. Myslím, že na osmdesátej šestej to není vůbec špatný. Ale taky se nejedná o nějaký super produkt. Prostě jen dobrá deska, která to má u mě spočítaný za tři hvězdy.