Reakce na recenzi:

Tomáš Rojt - @ 03.03.2020

Poslední recenze legendárního alba z roku 1987 " The Joshua Tree" mě připomněla jednu starší recenzi na novější album a tak jsem ji vytáhl ze šuplíku. Musím přiznat, že mými prvními seznamovacími alby od U2 byly "War" a " The Unforgettable Fire", které jsem si tehdy čerstvě po vydání nesl hrdě ( tehdy ještě jako LP ) z nedělní ranní burzy domů, celý netrpělivý, až si je doma pustím... Mimochodem právě tohle album z roku 1984 je spolu s " The Joshua Tree" na pomyslném vrcholu mého soukromého žebříčku alb U2. Teď už ale zpět k hodnocení jejich zatím předposledního titulu : U2 vydávají od roku 2000 alba s 4 až 5- letým odstupem, výjimkou bylo zatím poslední album "Songs of expirience" z roku 2017. Dost dlouhá doba na to, připravit opravdu kvalitní album, chtělo by se říci. Ale ouha, ono to tak úplně nefunguje, to tam je kouzlo alb prvních dvou dekád, konče albem Pop. Částečně proto, že U2 stárnou se svými posluchači a tak i vnímání alb je trochu jiné, zkrátka více dospělé, stejně jako hudba, jakou nám U2 na posledních 4 albech servírují. K tomu máte pocit, že skladbu jednotlivých melodií důvěrně znáte. A navíc očekávání u kapely takového formátu jsou zkrátka velká, zejména po tak dlouhé pauze. Přibylo tu spousta jiných nástrojů, hlavně syntezátorů, hostujících hudebníků a dokonce i producentů, ale vyznívá to trochu jako úporná snaha zaujmout. Přesto je zde co objevovat i po několika posleších. Mezi mé favority patří bezesporu dravé „Volcano“ i následující moderně znějící „Raised by Wolves“, na vokálech postavená „California, odvážná v aranžmá „Sleep Like a Baby Tonight“ a závěrečná, hymnická “The Troubles“. U2 si svou laťku kvality stále drží, i když už není tak vysoko jako dříve.