Reakce na recenzi:

Psychedelic Rider - @ 14.01.2015

Vinylové album, původem newyorské, skupiny Michaelangelo prvně vyšlo v roce 1971 u nahrávací společnosti Columbia Records a dnes se LP řadí k vysoce raritnímu zboží. Specifická je především díky tomu, že hlavní postava kapely, Angel Peterson, můžeme jí vidět na přebalu, hraje na zvláštní nástroj, o kterém jsem se původně domníval, že je niněra. Jedná se však o elektrickou autoharfu (autoharp). Ta vznikla díky zakladateli The Lovin' Spoonful, Johnu Sebastianovi, který k ní namontoval kytarové snímače. Tento magický nástroj v té době nepoužívala snad žádná jiná kapela; zní opravdu skvěle. Připomíná to cembalo (harpsichord), ale není to cembalo, prostě elektrická autoharfa napojená na efektový pedál od společnosti Leslie, jež dál vede do zesilovače. V podstatě kombo Magnaton, jehož dominantou bylo zvýraznění tremola a vibrata nástroje. Angel dokonce jméno svého nástroje používala jako svůj umělecký pseudonym – Angel Autoharp. Tato vůdčí postava celého projektu je autorkou všech skladeb a textů na desce.
Styl skupiny se odrážel ve vlně hippies zasahující podstatnou část Spojených Států této éry a jejich styl hudby můžeme nazvat asi nejvýstižněji psychedelickým folk-rockem. Deska má sice zhruba jen 35 minut, ale to, co na ní je, můžeme zařadit ke klenotům. Melodie jsou skvělé, ostatně samotný zvuk autoharfy je dokonalý, nicméně ani kytara Steva Bohna není v žádném případě horší. Snad k nejlepším instrumentálním nahrávkám této desky patří „Medley: Take It Bach“ a „300 Watt Music Box“, kde se elektrická kytara a autoharfa skvěle prolínají a tvoří tak dokonalou harmonii. K dalším výborným instrumentálkám patří „Come to Me“ a „Half a Top“. Texty nám nesdělují žádné větší poselství. Jednoduše to, co bychom mohli očekávat od jiných kapel, jakými byli třeba Mamas & Papas; o tom že prší, pak zase svítí slunce či touha a sny o krásné ženě „One Voice Many“ – nejpěknější otextovaná skladba. Například hned v první „West“ vyjadřují svou touhu cestovat na západ, do Californie. Zde můžeme slyšet Steva Bohna; další vokály písní patří Angel, popřípadě se vzájemně střídají.
Vůle Angel bylo to, co kapelu hnalo vpřed; sama to popsala následujícími slovy: „Dělala jsem hudbu, protože jsem jí milovala a chtěla jsem, aby všichni slyšeli autoharfu.“ Samotná vůle však nestačila. Skupina nebyla příliš, jak se říká, „radio friendly“, neměla podporu od labelu Columbia a tento druh folku se na začátku sedmdesátých let údajně dobře neprodával. Kapela se rozpadla. Album „One Voice Many“ tak bohužel zůstává jejím jediným.
Znovu vydání tohoto alba přišlo až téměř o 40. let později díky labelu Fallout v roce 2007 a Rev-Ola Records – 2009.

Datum vydání: 1971
Formát: LP
Vydavatelství: Columbia Records


Údaje o nosiči: http://www.discogs.com/Michaelangelo-One-Voice-Many/release/3692064


Zdroj:
http://www.allmusic.com/album/one-voice-many-mw0000780295
http://rockasteria.blogspot.cz/2012/09/michaelangelo-one-voice-many-1971-us.html