john l - @ 06.10.2016 | #

Na troskách Black Country Communion povstali California Breed. Glen si ponechal muže s mocným úderem Jasona Bonhama a do trojice připojil nováčka s cítěním Jimiho Hendrixe, Andrew Watta. Klávesy tentokrát vynechává, pánové si vystačí bohatě bez nich, klapkový doprovod by naboural garážový a neotesaný, syrový zvuk tělesa, kterýmu je blízká rychlá a dravá jízda rockovými peřejemi. Ať sáhnete vlevo vpravo, dostanete jasnou odpoveď, jak zní moderní rock pěkně od podlahy.

The Way i Sweet Tea smýká pěkně a tvrdě, Chemical Rain maluje vznešenější atmosféru, Midnight Oil je fantastická hitovka s dámskou účastí, All Falls Down zase nádherná balada a mistr Hendrix riffuje zpoza The Grey. Spit You Out je správňácký úlet, který do refrénu silně nabírá dech a Strong svým chorusem povznáší. Desítka Invisible slouží jako drásající odpoveď na alenku v řetězech s výborným Glennovým hlasem, Scars tepe v pravidelných rytmech a Breathe staví do pozice geniální písně nejen účast Juliana Lennona. Jako bonus ještě přiletí drsná bomba nazvaná Solo a člověk bilanční, má pocit dobrýho trávení po rozmanité poobědové směsicí. 4,5*

horyna @ 06.10.2016 14:09:04 | #
Zprvu mi ta garážová drsnost pod vousy nešla, chyběl mi dokonalejší Bonamassův kompoziční přístup, větší rozlet, širší záběr. Až postupně jsem si zvykl, najednou jsem objevil hodně dobrých a silných témat, riffů i melodií, ve stejnou chvíli mi došlo, že Glen pěje opět dokonale a skladby jsou dobře napsané, jen chybí prokomponovanější aranžmá a větší zdobnost, ale přesně takhle to pánové chtěli, dostat se na samou podstatu rocku. To se povedlo dokonale!