Puhdys - 10 Wilde Jahre (1978)
Reakce na recenzi:
jirka 7200 - @ 20.01.2017
Ačkoli by název desky mohl evokovat, že jde o výběr k 10 letům výročí kapely, není tomu tak, jedná se o šestou řadovou desku Puhdys.
Na tomto záznamu musím pochválit zvuk, na to, že nahrávka vznikla před téměř 40!! lety, tak snese bez problému srovnání s dnešními hifi nahrávkami, ba naopak většinu dnešní rockové produkce bez dynamiky strčí hravě do kapsy.
Na úvod zaduní skvělý hard prog rockový otvírák "Ikaros 2" Druhá a zvláštní v pořadí je píseň "Napoleon", takový rockový parade march. Výborně odpíchnutá a zpěvná je "Tausend Meilen von Zuhaus" s krásně zvonivou akustickou kytarou, která si v nahrávce krásně "odpovídá" s druhou zkreslenou el.kytarou. Další výborná věc je "So nah am Leben, nah am Tod", s výraznou basovou linkou, která vypovídá, jak tenká je hranice mezi životem a smrtí. Je to jediná věc, nazpívaná Dieterem Hertrampfem na této placce. Melodický hard rock "Made in Puhdys" uslyšíme v "Falk und Nachtigall" a zabouří to i v "Doch die Gitter schweigen" (Ale mříže mlčí), která je o člověku, co se dostal na zcestí a nyní zpytuje svědomí ve vězení při pohledu přes zamřížovaná okna cely. Tato píseň byla použita jako uvodní píseň NDR krimi filmu "Polizeiruf 110 - Die letzte Chance". Ospalá je "Flieg, Vogel, Flieg" - akustická záležitost se španělkou a umně použitou flétnou. Takovou věc do počtu, o jakých jsem psal v recenzi na "Perlenfischer" je dle mého poslední, poťouchle country rocková "Hören und Sehen". S touto věcí jsem se nějak nikdy nesžil.
Dávám 5 hvězdiček, ale pokud bych mohl dělit, tak dám 4,5.
P.S. : Jen taková perlička na závěr. Tato deska obsahuje dva mrazivé texty, jejihž hlavními postavami jsou ptáci, symboly svobody a volnosti - v případě skladby "Falk und Nachtigall" to je sokol a slavík. Cituji z mnou zkráceného a přeloženého textu :
"Ve své ocelové klítce sedí malý slavík
tak moc by chtěl uletět na svobodu.
Nikdy neviděl modrou oblohu
a nikdy nebyl v zelenajícím se lese.
Počkej, malý slavíku,
otevřu tvou klícku a pustím tě na sovobodu.
A tak slavík vyletěl a zpíval a znělo to tak jako - "děkuju"
potom vzlétl vysoko k té vysněné modři.
Potom ho spatřil sokol a slavíkovo trylkování se odmlčelo
Nikdy sokola zblizka takto neviděl a náhle se tu objevil.
A tak se vysoko na modrém nebi
střetly jeho drápy se slavíkem
Přesně tak jsem to viděl"
- no, mě z té metafory trochu mrazí, pokud si uvědomím, že to je text z NDR roku 1979.