Gattolino - @ 08.05.2020 | #

Překrásný starý výběr, kdysi proniknuvší do CSSR v indické edici. Co písnička to skvost, tím spíše, že na rozdíl od Beatles Stones (dle mého názoru) občas vyplodili i průměrné popěvky. Ale tady na Stone Age se scházejí klenoty, některé dokonce na řadových albech nedostupné. K dokonalosti chybí snad už jen Tell Me, Play With Fire, Get of off My Cloud nebo Satisfaction.
Bohužel tento výběr pro mne sehrál trochu negativní úlohu, protože jako patnáctileý, deskou uchvácený kluk jsem čekal podobné písničky na Goat´s Head Soup, která mi přistála na gramci. A logicky jsem byl zklamán. Musel uběhnout nějaký čas, než jsem docenil krásu a kvality této desky i ostatních postjonesovských alb, a dnes mohu směle říci, že od Stounů stojí za poslech prakticky cokoliv. Doufám, že nám "hoši" ještě dlouho vydrží v tvorbě krásné muziky.

northman @ 09.05.2020 05:00:04 | #
Docela dobře si pamatuju na prosinec roku 1972, kdy byly v Supraphonu k dostání desky , jako Fireball, Bark, Santana III, tahle deska a třeba koncert pro Bangladeš. První tři desky jsem si tehdy nahrál, ale Stouny ne. Nevypěstoval jsem si k nim vztah, až později jsem našel zalíbení v deskách jako Sticky Fingers, Let It Bleed a Exile On Main Street. Rozhodně mají daleko lepší a reprezentativnější kompilace, například Through The Past Darkly a High Tide And Green Grass. Chápu nostalgii, ale na tuhle desku mám stejný názor, jako kolega Jiří.