Reakce na recenzi:

Bejvalej poloblb - @ 24.11.2018

Tesla se hodně vymykala všem zažitým pořádkům okolo kalifornské scény tehdejší doby. Žádná líčidla, žádné natupírované vlasy a žádné výstřední oblečení. Celá jejich image byla založena na co největší autentičnosti. Signifikantní zpěvák, dva výteční kytaristé a perfektní rytmika. Další devízou byla vysoká instrumentální vyspělost ruku v ruce se skvělou skladatelskou formou málokdy ovlivňovanou nájemnými hitmakery. I když se bavíme jenom o hard rocku, Tesla z něj dokázala udělat něco neobyčejného a na svojí dobu velmi výjimečného.

Nezvykle dlouhou dobu dvaceti šesti měsíců si kalifornský kvintet vybral pro realizaci své druhé desky. Druhé a třetí desky bývají zpravidla pro existenci kapel zásadní a ukáží, zda v souboru dříme potenciál, nebo zda se jen střílí slepými. A protože debut se pyšnil platinou, byla očekávání převeliká.

V momentu, kdy v otvíráku Hang Tough rozčísne bublající basu nabroušený kytarový riff podpořený líbivou vyhrávkou a nakřáplý hlas Jeffa Keitha se opře do mikrofonu, jste lapeni. Když se po pár taktech vynoří z obou reproduktoru skvělé kytarové sólo, už vás nemůže od desky nic odtrhnout. Následující Lady Luck se uvádí syrovým houpavým riffem, energie po refrénu povoluje a nechává vás nabrat síly. Jižanský feeling s klouzáním válečku po strunách se láme do valivé smršti kytar v Heavens Trail (No Way Out), aby se v sólech opět vynořil. Za zmínku stojí nesmírně jedovatý zpěv v refrénech, kdy JK slova naštvaně odsekává. Stadiónová vydupávačka Be A Man stojí pevně v kramflecích a vše jistí emotivní zpěv.

Jeff Keith je stejně úkaz. Bývalý řidič kamiónu vůbec nešetří svůj neškolený chraplák a zpívá téměř vždy na plný plyn. Lazy Days And Crazy Nights se nikam nežene, kytary se hezky proplétají s pianem a skladba si tak v poklidu doběhne.Skočný rokec Did It For The Money lehce akcentuje dění v okolí Sunset Stripu, ale s grácií. Rychlík Yesterdaze Gone s příjemným refrénem posouvá desku na konec první strany.

Poslouchám z CD, ale vinyly měly něco do sebe. Třeba to že i otvírák na B straně byl většinou hit. Makin´ Magic tyto kriteria splňuje do puntíku. Nadupané sloky držící otěže povolí a vystřelí v jeden z nejzpěvnějších refrénů desky. Předvedou se i oba kytaristé a každý si zahraje po sólíčku.
Polo balada Way It Is dává vyniknout bluesovým kořenům a přiznávám se, je to jedna z mých oblíbených skladeb na albu. Zvuk leteckého motoru se přes krátkou vyhrávku přehoupne do metalové smršti, čím se Flight To Nowhere stává nejkovovější skladbou alba. Love Song je prostě love song. Oplodňovák. Akustické kytary v barokní vyhrávce, konečně volnější zpěv a pomalé tempo. Hospodyňky v kuchyni jistě pookřejí. Rozvážná Paradise, kterou nad vodou drží Keithův zpěv a povedená gradace v druhé polovině s improvizovanými sóly obou chlapců.
Turn out the lights, The Party´s Over je důstojný závěr alba.

Great Radio Controversy je pravý hard rockový monolit. Nesmírně kompaktní sada písní. Dvojitá platina, více než 2 miliony prodaných alb... and No Machines.