Santana - IV (2016)
Reakce na recenzi:

Kolikrát se jen musel pozorovatel původního sofistikovaného Santanova díla stále zakusovat do shnilého jablka nechutně komerčních šaškáren, které tento kdysi kytarový polobůh s jistou periodou produkoval, a čekání na podobné album se přitom protahovalo do nekonečna. Třicet, možná dokonce čtyřicet let! To je neuvěřitelně dlouhá doba. V jejím průběhu prošel pan kytarista popovým ohněm (spíš sra...) a zahleděl se i do světel world music. Poznal nezájem okolí, ale převzal i řadu ocenění za hudbu, která byla částečně vykalkulovaná, šplhala po žebříčcích a nabalovala na sebe styly, se kterými měl Carlos jen pramálo společného.
Ale už minulé, umělecky hodnotné dílo Shape Shifter, patřící mezi jeho velkolepé projekty a s nálepkou jednoho z nejlepších instrumentálních alb vůbec, předznamenávalo velký přínos do budoucna. Ovšem typické Santanovy znaky potlačilo a latinské rytmy se objevovaly pouze sporadicky. Roku 2016 je všechno konečně v naprostém pořádku a monumentální čtyřka plynule navazuje na své tři stařičké předchůdce. Kdyby jen navazuje, ona jim naprosto dominuje. Boduje totiž s výhodami na své straně. Na rozdíl od I. je mnohem variabilnější a kreativnější, oproti Abraxas méně oposlouchatelná a oproti III. záživnější, dynamičtější a komplexnější.
Opětovné povolání Journey dvojice Schon/Rolie, krystalický famózní zvuk a časté protěžování vokálních atributů do kytaristova děje, především pak účast Ronalda Isleyho napomáhá dokonalosti nahrávky a jejímu startu vzhůru na hudební piedestal. Jen jednou jedinkrát se lze zaleknout, při tracku číslo sedm se s banálním rytmem Santana na chvíli vrací k obskurní popové tématice, ale pár taktů a skladba doznává toho správného přerodu v návykově taneční rytmus, který zásadně baví - bravo.
Harmonická krása, sólové nuance, velké množství latinsko amerických rytmů a původní kreativní snahy v aktuálním hávu dostaly nový rozměr. U mě tento materiál, který lze už s prvním poslechem a bez mrknutí oka označít za dominantní kolekci Santanovy diskografie, vynášejí až k nebesům. Bylo by nesporně nesprávné hodnotit tak závažné dílo méně než 100%, v opačném případě pak hrozí ztráta sluchu nebo lživá demagogie. Toto dílo nejen, že je vůdčím albem roku 2016, ale dost možná i celého desetiletí. V Santanových souřadnicích bude mít navždy postavení zcela mimořádné a výsadní.
john l @ 28.02.2017 13:42:56 | #
O tom že Santana naplno zabovodal (konečně) není sporu, ovšem jak velká to bude nahrávka ukáže až čas. Já jsem nesmírně spokojenej, konečně jsem dostal to po čem jsem dlouho od tohoto kytaristy prahnul. Že dal komerčním záměrům vale je dobře, snad toho ještě aspoň jednou využije.