kamila - @ 28.08.2016 | #

Všichni milovníci starých dobrých Doors do pozoru, protože The Cult jdou v jejich šlépějích a ve svým výrazivu nesou odkaz starých dob, kdy pojem rocková hudba měla ještě velkou váhu a vlastně se teprve klubala z plenek, nehledě na fakt, že Ian Astbury je vlastně jeho pódiový následovník.

Spalující energie písní Honey From A Knife (lepší úvod si můžu jen stěží představit, Duffy vrství melodie jako kostky do pyrymidy), The Wolf (metalovej úder přes obličej, jen poslouchejte ty riffy), stadiónové halekačky For The Animals, sedmé Amnesia (kde králem kytarové hry je fantasticky dominantní Duffy a stín Morrisona leží v těsné blízkosti Astburyho)i šílená textová výpoveď chuťové hudební extratřídy jménem Lucifer, stojí rozhodně za pozornost a rockově bušící organismus dostává do varu.

Uklidňující balzám na nervy skýtá čtveřice pomalejších písní. Elemental Light (s jasně hitovými požadavky), romanticky klavírní perlička Life > Death, něžná akustika i velmi taktní klávesky v Wilderness Now a poslední rozsáhlá This Night In The City Forever.

Mám pocit, že podle skoro nulových recenzí a reakcí zrovna moc posluchaču oddávajícím se stránkám Progboardu o kalty zájem nejeví, je to zvláštní, když kouknu na Metalopolis, Metal Forever, nebo Crazy Diamond, všude najdu na kaltíky dostatek čtiva, recenze, profil, reakce. Tady je mrtvo, copak na Progboardu kultivovanej a kvalitní klasickej rock nemá vážnější zastoupení?

horyna @ 30.08.2016 09:45:08 | #
Kamila: kalty poslouchám už celý věk, ještě zamlada, když jsem chodil na rockotéky tak tam pouštěli jejich Fire Woman a Edie Cau Baby a jako teenageři jsme to žrali, pak přišel grunge, stejnojmené album a docela šok. Ztratil jsem je z očí, ale za pár let diskografii doplnil, oni za to rozhodně stojí, je to pěkně nažhavenej rokec. Neměli tu profil, tak jsem ho teprve nedávno vytvořil a opravdu jsem si nevšiml že by se tu nějak poslouchali, je to přeci jen PROG-board.