Reakce na recenzi:

Snake - @ 08.02.2017

CD Kaliphonia - ECD 2239, Drums Edizioni Musicali - ECD 2239 /1991/

Italští melancholici a náladotvůrci Zauber debutovali již koncem sedmdesátých let minulého století, ale trvalo dalších třináct let, než do své albové diskografie přidali druhý zářez. Cédéčko Est vyšlo v roce 1991 a je rozdělené na dvě zhruba stejně dlouhé poloviny. Ta první přináší pět nových, studiově nahraných skladeb a druhá dalších pět v koncertním provedení.

Doba se změnila a překotným vývojem prošla nejenom hudba, ale i samotné hudební nástroje. "Staré krámy" velikosti almary tak skončily (naštěstí ne navždy) na smetišti dějin a ustoupily zbrusu novým a moderním inštrumentům. Tato skutečnost se otiskla i v hudbě Zauber, nicméně první tři kousky jsou fantastické. A to i přes ten umělohmotný a sterilní zvuk syntezátorů. Jak instrumentálky Proibito a Gandalf, tak (především) krásný duet v písničce Gennaio přetékají půvabnými melodiemi a pohádkovou atmosférou. Velmi dobře si u mě stojí aj následující pop rocková píseň Auguri - s móc pěkným hlasem Liliany Bodini - tak i dovětek v podobě svižné instrumentálky Zauber.

Ovšem s nástupem první "živé" a pořád ještě relativně slušné skladby Strade na mě ta magie Zauber přestává pomalu a jistě působit. Je to přesyntezátorované ("Un giorno migliore", "Nightmare") , víc pop, než rock (výše uvedená "Strade") a posluchačskému zážitku zrovna neprospívá ani poměrně špatný a nevyrovnaný zvuk posledních dvou skladeb - '81 a Dicembre.

První polovinu alba hodnotím čtyřkou, tu druhou za dvě, ale i tak jsem velmi rád, že se mi tohle - dnes už velmi raritní - CD podařilo sehnat do sbírky. Ovšem jak debut "Zauber (aka Il sogno)" /1978/, tak následující abum "Phoenix" /1992/ jsou mnohem lepší...