b.wolf - @ 22.09.2016 | #

Tak Mr Akerfeldt definitivně opustil skatulku growlingu a novinka je v duchu téměř akustickém, Chrysalis v jistém místě zní jako staří dobří Uriah Heep, hammondova smršť. Po výborné Pale opět další solidní zářez v diskografii této vynikající skupiny. Hodnocení opět za pět. 5/5

Voytus @ 23.09.2016 15:41:08 | #
merhaut: Ten článek v Team rock jsem četl, snad jsem na něj dával i odkaz sem. U Åkerfeldta mi vždycky přišlo fajn, že se rozpovídá o inspiracích a to leckdy dost otevřeně, a naštěstí má zároveň schopnost tyto inspirace přetvořit v něco originálního a osobitého. Člověk ty vlivy třeba i vycítí bez jeho "návodu", ale nikdy to neurazí. Sice si třeba můžeu říct "Jasně, tohle jsou Jethro, tady slyším Yes, tady britské folkaře, tady párply..." a tak dál, ale jak říkám, nikdy to není pouhá vykrádačka. A zase, třeba to může být pro někoho vstupenka do art rockového žánru. Mimochodem, fajn, že i Tebe takhle chytly ty poslední desky, ale co alba starší (vím, je tam growling, ale přeci jen), jestli jsi jim třeba nezkoušel dát šanci?