Reakce na recenzi:

horyna - @ 11.01.2017

Nejspíš pod tlakem příjemného pocitu z dobře strávených chvil ve společnosti druhé desky Cairo, objednal jsem si nakonec i tu debutní. 20 let je dlouhá doba, přesně tat dlouho jsem ji neslyšel, když jsem ji v mládí poslouchal, nepřišla mi nijak zvlášť zábavná a nevšední, jenže jak člověk dospívá a jeho hudební vkus se mění, řadu věcí vnímá a slyší postupně jinak. To co jsem kdysi odsoudil, nadšeně dnes přijímám, naopak hudbu, která mne oslovovala ve věku post pubertálním povětšinou dnes nemůžu ani vystát:-)
A s prvotinou Cairo je to podobné, sice stále mám za to, že svého vrcholu dosáhli albem druhým, ale žádná kompoziční nouze, nabo břitkost tu nehrozí. Mohutná minutáž písní je na většině míst doprovázena mohutností klávesového soundu Marka Robertsona a vlastně neustále a ze všech stran slyšíme syntezátory a hammondy tvořící velkoplošné úseky, k sobě pospojované dominantní, sólovo kytarovou prací Aleca Fuhrmana.
Střed desky mne bere nejvíc, dramatičtější a pomalejší Silent Winter, kvapík Between The Lines- vyplněn svělými sóly na kytaru i klávesy, i dojemnější World Divided.

Pravdou zůstává, že kapela se se svým soundem prostřednictvím tří desek příliš neposouvala, ale i tak by mne celkem zajímalo, jak by například zněla dnes, i s možností comebacku a s dnešními zvukovými měřítky, vyjma samozřejmě nového zpěváka.