Deep Purple - Infinite (2017)
Reakce na recenzi:

Pokud bych použil náboženskou teminologii k vyjádření mého vztahu k Deep Purple, označil bych se za vlažného purplologa. Přikláním se ke starozákonním deskám, z evangelií Nového zákona občas vybírám k motlitbě jen Perfect Strangers a předposlední knihu Now What?!, jejíž přímé následování vidím i v současně vydaném souboru Infinite. Nicméně, dílo celé mám nastudováno, i když se k němu tak často nevracím.
Nejraději mám verše The Surprising, Hip Boots, All I Got Is You a Johnny ´s Band. Při bližším zkoumání však nemám celku co vytknout, i cover Doors tam zapadá. Platí zde to samé, co v Písmu svatém - můžu tu najít části, které mi nejsou až tak blízké, to ale nijak nesnižuje pravdivost celku.
Když si chci v Bibli listovat a nechat v sobě působit sílu blahodárného obsahu, tak nemám rád tu paperbackovou kvalitu, jež jsem obdržel onehdy zdarma před nějakým supermarketem. Je nekvalitně vytištěná a po chvíli se rozpadne. V podobném příměru jsem se proto vyhnul CD verzi, kde je obsah komprimován a zaměřil se na 2 LP verzi, kde je zvuk výrazně lepší. I když v poslední době se objevil remaster německé firmy KronStudioLab Int', který překonává kvalitativně vinyl a dynamika záznamu dosahuje oproti běžnému CD téměř dvojnásobných hodnot. Záznam je i celkově razantnější.
Na svaté přijímání 22.5.2017 v Praze se podívat půjdu.
zdenek3 @ 25.04.2017 20:11:26 | #
Brano
Asi jsem zapomněl napsat, že mezi těmi "ušimami" od toho kojení zůstaly zbytky něčeho, co tam ten průvan mezi pravým a levým, (a taky mezi levým a pravým) uchem přeci jen trochu brzdí. Někdo tomu říká mozek. Je fakt, že těch buňek umřelo už dost, ale přeci jen bych si dovolil tvrdit, že poslední dílo DP není nic, co bych označil za vynikající, ale opravdu jen za dobré.
Ale zkusím to s tím špuntem a uvidím. Tedy uslyším.