Reakce na recenzi:

horyna - @ 01.10.2017

Zpěvák Lou Gramm získal celosvětovou proslulost jako energický, bohatou kudrnatou kšticí ozdobený a vzrůstem trochu pomenší shouter zaoceánských melodiků Foreigner. Jeho mohutně pasovaný klenutý vokál překrásné barvy, byl dominantním znamením Jonesova "Cizince". Vztah nerozlučné dvojice Jones/Gramm začal s uvadající slávou kapely doznávat prvních trhlin a vyústil v Louuv odchod. Nový vokalista Johnny Edwards podílející se na mizerném albu Unsual Heat, nedokázal v době mizející slávy podobných kapel navrátit Foreigner ztracené vavříny nazpět a tak byl Gramm povolám opět do akce. Ten se s končící epochou blýsknul dvěmi sólo akcemi, potápějícími se tam, kde mateřská jednotka v téže době. Foreigner tedy opět v čele s Grammem vydávají v roce 94 jednu z kvalitativně nejlepších kolekcí své historie, desku Mr. Moonlight, což byla ale také zpěvákova labutí píseň s tímto souborem. V letech posledních jeho post zaujal výborný Kelly Hansen z kapely Hurricane, ale to už je jiná kapitola.

Do těchto dnů se Lou Gramm studiově vrátil pouze jednou. Pod názvem své kapely Lou Gramm Band vydal v roce 2009 velice zdařilou, melodicky šťavnatou nahrávku, kde především jeho naléhavý vokál je tím nástrojem "co ji dělá". Sluší se i poznamenat, že tato kapela je vlastně společným podnikem klanu Grammů, další dva členové obsluhují rytmickou sekci.

Jelikož datum vydání alba má číslovku 2009, nemůže člověk čekat přeslazený balast smíchaný z prvků rocku, hard rocku a A.O.R. tak, jako to v druhé půli osmdesátých let praktikovala Grammova domácí kapela. Pravda, tyto styly jsou na nahrávce zastoupeny, jedná se však o svěží a příjemný hard, postavený na zapamatovatelných melodiích, které podmalovává citlivá klávesová hra a dominantní vokální práce samotného Loua. Mezi nejlepší písně patří hitová dvojka Made To Be Broken, nebo španělkami dunící Willing To Forgive s dominantní sborovou sekcí. Z celé desky dýchá Grammovo zapálení pro víru svatou a toto poselství je vměstnáno například do balady That's The Way God Planned It z pera Billy Prestona. Ve skladbě (I Wanna) Testify (autor George Clinton) trefně pulzuje baskytara a skladba rezonuje stylem funky. Jde o příjemné osvěžení s účastí dámského vokálního aparátu. Zcela unikátní je giganticky znějící skladba So Great. Louuv vokál na vás padá silou obrovského vodopádu z výšky stovek metrů a náboj písně aplikuje očistné metody naskrz posluchačovo srdce. Ke konci deska ztrácí obrátky, ale za povedenou lze označit baladu You Saved Me s opět silně excelentním Grammem.

V tomto případě se nejedná o špičkovou práci, ale o velmi příjemnou poslouchatelnou muziku, která vás k dobré náladě dokáže sama a snadno přepravit. V dnešní přesycené době mi toto pouto bezpečně stačí.