northman - @ 23.12.2018 | #

Desku s názvem Symphonie Pour Le Jour Où Brûleront Les Cités nahrála a vydala v roce 1976 skupina s názvem Art Zoyd 3 bez Patricie Dallio. Sestava s Patricií Dallio nahrála a vydala ty samé skladby na desce se stejným názvem o pět let později. Ty desky se liší provedením ta původní z roku 1976 je syrovější, jemnější zvuk desky z roku 1981 způsobuje právě klavír Patricie Dallio.

Dvě symfonie jsou rozděleny do pěti vět a jsou hrány striktně na akustické nástroje, výborné, alespoň mně se líbí dialogy trubky a kontrabasu doplněné houslemi. Obě skladby by mohly být prezentovány na koncertech moderní vážné hudby. Začátky skupiny jsou datovány do roku 1968, a proto jsou na CD provedení zařazeny věci, které skupina v tomto období hrála, Sangria, stejně jako Something In Love jsou parádní nářezy, za které by se nemusela stydět žádná metalová kapela. Obě pocházejí z roku 1969, závěrečná skladba Live Golf Drouot Paris je záznam ze živého vystoupení v roce 1972. Hudba na desce je dost těžko zařaditelná a vůbec se nedivím, že po nahrávce i skupině sáhl Chris Cutler a získal ji pro své vydavatelství Recommended Records, aby z ní učinil jednu z největších hvězd scény, které se říká Rock In Opposition.

Tuhle desku mám rád a pro mě má hodnotu pěti hvězd.

ametyst @ 23.12.2018 13:05:59 | #
Art Zoyd sleduju někdy od roku 1983, kdy jsem poprvé zhlédl jejich nezapomenutelný, tehdy ještě striktně akustický koncert a byl to pro mě naprosto zásadní posun, v chápání muziky. Desky této kapely byly tehdy u nás takřka nedostupné a jako první se mi posléze podařila sehnat Phase IV, kterou, ve dvou exemplářích, přivezl z Paříže Karel Horký (Daniel Forró).
Ačkoliv mám celou jejich discografii hodně rád, tak je mi přece jen asi nejbližší, právě tohle první období.