Reakce na recenzi:

springfame - @ 21.02.2011

K výběru 12 nej, lidově občas přezdívanému Budík, mám velmi osobní vztah. Jedná se totiž o prvních dvanáct písniček skupiny Olympic, které jsem v životě poznal. Snad i proto trochu lituji faktu, že se nedočkal reedice na CD. Přiznávám, že jeho nahrazení výběrem The Best Of Olympic bylo více než plnohodnotné, ale nostalgie je nostalgie.
K sestavě písniček bych měl výhrad opravdu málo. Snad jen tolik, že mohla být dodržena chronologická posloupnost: máme-li věřit datacím uvedeným na zadní straně obalu, pak je umístění písně Otázky trochu nelogické.
Kdo má problém s uvedením Agáty, nechť si uvědomí, že takovým Olympic tehdy byl, a postupně se stával ještě horším, viz třeba závěrečná píseň Nebe nad hlavou. Ta mi nesedla nikdy a dnes je mi celkem lhostejná, ale v dosavadní kariéře Olympicu by se našlo možná deset písní, které by si umístění zasloužily více.
Supraphon si tehdy mohl dát práci a u jednotlivých písniček vypsat sestavy skupiny. Přece jen došlo k výrazným proměnám a neznalý posluchač s nimi měl být seznámený. Formulace „Hrají a zpívají sólisté skupiny Olympic“ budí spíše smích.
Doba zanechala stopu v podobě neuvedení jména Karla Krautgartnera, který v osmašedesátém emigroval, u Krásné neznámé. Ostatně, emigrace se na desce podepsala ještě jednou: poté, co opustil republiku Pavel Chrastina, byl zastaven plánovaný dotisk desky. Což z ní celkem pochopitelně učinilo cennou raritu.
Ve své době se jednalo o výběr celkem zdařilý a až na výše uvedené prohřešky i celkem reprezentativní. Shrnul pár hitů a pro ty pouze singlové znamenal šanci na albové uvedení. Jakýkoliv výběr lze jen těžko označit za přelomové album, ale čtyři hvězdičky mu slušet budou. Drobné hříchy vyváží spousta olympické klasiky - a také osobní vzpomínky, kolegové prominou.