Reakce na recenzi:

jirka 7200 - @ 26.11.2019

Anglicko – švédští prog rockeři na novém albu Genius Loci, vydanému v období oslav 20 let od svého vzniku opět těží ze své neuchopitelnosti. Rozdílné hudební vklady jednotlivých protagonistů, ať už v roli stabilního členů souboru, či „hostů“ opět vytváří pestrou hudební mozaiku, jejíž „přečtení“ mi zabralo poměrně dlouhou dobu.

Oproti předchozímu, poněkud hudebně chladnějšímu, místy až akademicky pojatému titulu The Clockwork Universe došlo opět ve výsledném soundu k dílčím změnám, aranže se provzdušnily a zjednodušily. Vedle kláves a kytary se invenční basová kytara Johana Branda stala plnohodnotným nástrojem, který se zvláštním a důrazně dráždivým způsobem proplétá a doplňuje s ostatními, což nejvíce vyniklo v úvodní Eilmer a nejdelší The Voice of the Lar. Stále je to poměrně komplikovaný materiál na naposlouchání. Výhodou je fakt, že ani po měsíci poslechu nahrávka nenudí a to mě baví.

Při poslechu jsem se nesčetněkrát ztratil, chvíli totiž zněl melodický Canterbury neo prog rock s melotronem a el. klavírem, který plynule přešel do jazzového matiné, to se po chvíli proměnilo v dramatické rockové souboje přiostřené kytary s výraznou linkou baskytary a živelných klávesových partů ve stylu Anglagard. Jen folkové prvky dříve obsažené v muzice tohoto souboru byly tentokrát odsunuty hluboko do pozadí.Nyní jsou víceméně zastoupeny v pasážích s flétnou nahrané Annou Holmgren.

Naopak výrazně přibylo jazzových esencí, takže by bylo možno v určitých částech alba říci, že kapela nyní hraje sofistikovaný jazz rock, do kterého jsou včleněny neo progové a Anglagard prvky (na nahrávání podíleli již tři členové, kteří tímto tělesem prošli). Vyjímkou je akustická skica Amy Darby s doprovodem klavíru.

Závěrem : na první poslech přístupnější a něžnější repertoár v provzdušněných aranžích by mohl oslovit nové posluchače, kteří se jinak zaměřují v rámci progresivní muziky na oslech melodičtějších odrůd.Při podrobném poslechu lze odkrýt pod povrchem řadu náročnějších prvků, takže i letití fandové nakonec zklamáni nebudou. Krásný obal, zajímavé texty a solidní zvuk od čaroděje prog rocku Roba Aubreyho je u této kapely již samozřejmostí. Do další dvacetiletky přeju kapele hodně nápadů!