Vojta - @ 23.09.2020 | #

Po tříleté pauze letos vydali britští hardrockeři nové album se zvláštním názvem "Whoosh!"

Já osobně se k novým hudebním počinům starých rockových harcovníků stavím poměrně skepticky, protože často nevím, zda bude jejich nový materiál tak dobrý, jako některá předchozí legendární alba. Tato předtucha se však v mém případě u nové desky Deep Purple nenaplnila ani v nejmenším.
Album jako celek působí, přihlédneme-li k poměrně pokročilému věku všech muzikantů, dost svěže a energicky. Kapela je velice dobře sehraná a všech třináct songů na albu "funguje" za mně, už na první poslech hodně fajn.

Na rozdíl od předchozího alba InFinite (2017) tu větší prostor dostávají skvostní hammondky Dona Aireyho, které vyniknou například v písni "Nothong At All". Ke slovu tu ale přijdou i synťáky, stejně jako místy až zpěvavá kytara Steva Morse ve skoro šestiminutové skladbě "The Long Way Round", která patří společně s výše zmiňovanou "Nothing At All" k nesporným vrcholům celé nahrávky.

Poslední "zářez" v diskografii "Párplů" mě nadchnul opravdu hodně, a s klidným srdcem jej přidávám ke své oblíbené (a dnes již legendární) čtveřici alb z let 1970-73 (In Rock až Who Do We Think We Are)

jirka 7200 @ 24.09.2020 22:27:06 | #
Od doby, kdy jsem psal recenzi na tuto desku uplynulo asi šest týdnů. Tehdy jsem si přehrával nahrávku na různých místech (doma, v autě, na zahradě) tak dvacetkrát. Od té doby jsem ji neslyšel a až nyní jsem si ji připomenul znovu.
Společně strávenej čas s nahrávkou byl příjemnej a mohu opakovat jen to, co jsem tehdy napsal. Whoosh! si určitě občas pustím, narozdíl od produkce DP z let 1985- 2012.