radomil.ocisk - @ 19.11.2020 | #

Další lahůdka králů melancholického a emotivního progu je zde. Tentokrát se můžeme kochat velice pestrým albem, na kterém nechybí vlivy jazzu, rocku, klasiky a samozřejmě top progu. Jsou zde rozevláté ale nenudící instrumentální delikatesy (viz. např. předposlední pecka) ale i jakoby hitové Now Comes The Rain či Under The Sun. Pomalu gradující úvodní skladba přechází skladbu po skladbě k dalším a dalším rozmanitostem a člověk se nestačí divit, co přijde s dalšími tóny. Ray opět čaruje ve svých typických polohách a Matheos opět nezklamal coby skladatel. Musím říci, že s každým poslechem mi běží ten příjemný mráz po zádech. Snad jen mdlá recenze paní Jeřábkové ve Sparku mi narušilo požitek z díla.Díky, čekání se vyplatilo.
Radek

Danny @ 20.11.2020 12:14:39 | #
Tak jsem tohle vysoce ceněné album vyzkoušel... Splnil jsem si tím dnes bobříka odvahy. Heavy rock bez záblesku jakéhokoli nápadu. To, že to není ani originální a už vůbec ne progresivní, to asi nehraje roli.