Reakce na recenzi:

stargazer - @ 27.12.2022

Vždy se těším na nově vydané album Steva Vai. Nikdy zatím nezklamal, co do zvukové kvality nahrávky a po kompoziční stránce, mu nemůžu nic vytknout. Vždy je jeho hudba originální, kreativní a kytarově geniální. Moderní Primitiv je v mnoha ohledech i tento případ. Steve jakoby oslavuje svoje dosavadní tvůrčí období a nabízí posluchači jakési retrospective / ohlédnutí/ za svojí celoživotní prací. Ty jednotlivé songy, jako by vypadly ze starého, zapomenutého šuplíku předchozích albumů. A to vůbec není na škodu - připomenout si letem, světem a časem Vaiovu hudební genialitu. Zajímalo by mě, jakou cestou by se Steve ubíral, kdyby se nepotkal s Frankem Zappou. Frank jako mentor, Stevovi vtiskl do jeho hudby neviditelný otisk geniality, já to tam prostě slyším. Steve, když se sešel se Zappou, byl mladý, technicky zdatný kytarista, ale Frank ho "zpracoval" k dokonalosti. Součástí tohoto cd je album Passon & Warfare, vydané ke 40tému výročí tohoto titulu. MP je docela slušná deska, určitě víc než jen pro fanclub. Trochu zvláštní je konec alba, Pink And Blows Over. Tady opravdu nevím, jestli se tahle třídílná suita hodí do muzikantského prostoru, který zde prezentuje mistr šesti strun SV. Tohle by si mohl klidně odpustit. Ještě se dá přijmout part 1, ale part 2 mi k Vaiově tvorbě nesedí ani po mnoha posleších, je dlouhý přes 13 minut a part 3 už to nezachránil, ani nevylepšil. Steve mě tímto diskem vrátil do časů vydání titulů jako třeba Sex & Religion, Flex-Able Leftovers, nebo Fire Garden. Osobně mi sedí spolupráce Vai - Devin Townsend. Ta je "vystřihnuta" na tohle album pod názvem The Lost Chord. Je docela škoda, že nebyli víc kreativní a zůstalo pouze u jedné pisně na desce. Dal bych plný počet hvězd, ale tím závěrem mažu větší půlku páté ježaté.