Reakce na recenzi:

Sigma - @ 18.03.2008

Kompilace Works začíná úvodními zvuky z DSOTM, pak se ozve známý průvan a rozezvučí se basové tóny One of These Days. Následuje pohled dál až k samotným začátkům skupiny – 1. singl – úchylný Arnold Layne. Pak Fearless opět z alba Meddle a dvojskladba Brain Damage-Eclipse. Toto bych viděl jako první část alba, která je z obou stran obehnána už dříve známým tlukotem srdce.

Z všeobjímající temnoty znějící tlukot lidského srdce vzápětí nahradí prosluněná skladba, jejíž rytmus je takřka stejný ten tlukot - Set the Controls For the Hearths Of the Sun. Následuje 2. singl v historii kapely, a to opět z pera Barretova – rozmarná See Emily Play. Skladbu č. 7 nebudu ani zmiňovat. Následuje moje oblíbená Free Four. A na závěr Watersovo parádní Embryo, které bylo oficiálně vydané pouze na této kompilaci (roio verze jsou daleko lepší). Toť vše k pomyslné B straně.

Musím říci, že tahle kompilace má pro mě opravdovou hodnotu, což se o dva roky dříve vydanou A Collection of Great Dance Songs rozhodně nedá říci. Myslím, že Works vychází ze stejného důvodu jako kompilace Relics z roku 1971. Pink Floyd opět vytahují na světlo do temnot zapomnění upadající prvotní singly (Arnold Layne, See Emily Play) i ty málo známá „dílka“, a to včetně té zvířecí zhovadilosti:-) z Ummagummy a nevydaný skvost Embryo. Zde je nutné si uvědomit, že se nejedná o The Best Of… výběr těch „nejlepších“ písní (to snad u PF ani nejde, ne?). Skladby jsou dobře uspořádány, album má spád a ačkoliv je to pro někoho na první pohled patlanina, toto album má duši, tvář, styl, … Po Watersovských albech The Wall a The Final Cut jsou Works velmi kvalitním připomenutím původního soundu Pink Floyd a jejich progresivity. A že to bylo v roce 1981 sakra zapotřebí připomenout… mimochodem je to pěkný poslech i dnes:-)