Reakce na recenzi:

Bill Pleška - @ 09.07.2011

Toto je jediné album Jana Spáleného (potažmo už ASPM, protože se na něm významně podíleli i Kalandra a Havlíček), které nemůžu vystát a nedokážu pořádně pochopit, za jakým účelem vůbec vzniklo. Většinu stopáže tvoří písně z předešlé desky "...asi v tom bude nějakej háček"; krásné, v češtině kouzelné a fascinující texty, které na ní jsou, byly přeloženy (přebásněny by byl moc silný výraz) Ondřejem Hejmou do angličtiny. Spáleného a Kalandrova angličtina je ovšem divná - spíš smutným, než legračním způsobem. Výraz, přednes a schopnost přenášet myšlenky i emoce, což je v češtině pro tyto dva zpěváky jejich nejsilnější stránkou, jsou v jazyce, jenž jim je evidentně cizí, naprosto setřeny. Když špičkoví čeští bluesmani zpívají anglicky, zapadají do průměru. O doprovod se sice stará skvělá kapela (Michal Pavlíček na kytaru, Jiří Veselý na basu, na valchu si pak zahrál známý letecký modelář a autor mnoha skvělých textů pro ASPM Vladimír Hadač), ale aranžmá písní jsou víceméně stejné jako na "Háčku" a tak mi vlastně nezbývá pražádný důvod tohle album poslouchat, když vlastním i jeho bezvadného českého sourozence.