Reakce na recenzi:

EasyRocker - @ 27.12.2019

Vedle Satellite, Moonrise nebo Milennium patří k základním kamenům výborné polského nového progu. Začínali blues-rockem, po personální smršti a rozšíření na sextet dochází k úplné proměně. A pokud zvážíme široké autorské zapojení členů, vzestupu do extraligy už nic nebránilo.

Zpěv ptactva a flétna Jacka Zasady - už introdukce s tématem probuzení slibuje cosi božského. Jako by nás zvali k hostině samotní Yes. Hitová Angels of Mine plyne nezkrotně jako vlna- osciluje mezi skočností a jemnými zákoutími. Emila v plné kráse odhalí svůj hrdelní talent a neskutečno završí malující flétna. Florkovy opojné a živoucí keyboardové palety vládnou vážné, zamyšlené An Apple Dream. Koncert dechů, housle, měkkoučká basa a rozepjatý hlas. Ingredience, tvarující cosi nepopsatelné. Teatrální, symfonický, artově nadýchaný šat navléknou dáma a pánové v Cheerful. Deja-vu po Gryphon, Renaissance či Focus je nasnadě a škoda, že odezní... Akustiky, vypjatý zpěv a Jermakowovy bubny, perkuse plus sólový fagot - to vše dává Little Bird With No Legs až folkový nádech. Do hackettovsko-phillipsovského hájemství míří pastorálně vroucná One Small Tear. Na pěti minutách ovšem osazenstvo stihne drsné orgie kytary Macieje Mellera (vypomáhal Riverside na Wasteland), kláves a hostující hoboj! Pilotním eposem je samo čtvrthodinová Behind My Eyes, doslova erupce skladatelského talentu. Melodicky rozepjaté litanie Mellera a Florka. Hmatatelné jsou zdroje inspirace: díky flétně občas místy zavibrují Jethro Tull, jazzové drobnůstky, hlavně však kompaktnost, typická pro symfonie moderních klasiků. Skvostnou banksovskou miniaturu Awakening (Dawn Of Hope), věnovanou přítelkyni Marleně, zpívá Emila polsky. Jako by na nás pršely veškeré slzy světa, následované očistou. There is Such a Lonely House je převzata od legendy Budka Suflera. Ani za tento majstrštyk se nemusí Quidam stydět a originál (anglicky zpívaný) sotva poznáte. Smutek a žal už těžko lépe vtělit do hudby, kde skvostně vypomohlo i smyčcové kvarteto. Do trudné reality vplouváme znovu za utichajícího ptačího koncertu...

Tato skoro hodina je obtížně porovnatelná i v rámci nabité polské kohorty. Základem je ostrovní neoprog. Zapojení cella, flétny, perkusí jim dává křídla. Zásadní je přínos Emily, skoro výhradní autorky lyriky. Krása sama a měření s personami jako Sinfield, Hammill nebo Štrpka rozhodně není od věci.
P.S. Chrabrá země Polská, bylo by možno jednu z těch hudebních perel přemístit? Cena nerozhoduje, kvalita jista!! 6/5

Uzemnily mě i jejich koncerty, hlavně ten prvý z Oskard:

https://www.youtube.com/watch?v=seRM3WdXqLA
https://www.youtube.com/watch?v=rtQUxre6X9s
https://www.youtube.com/watch?v=zZZ7CyyAxGA&t=2s
https://www.youtube.com/watch?v=UJWCnfyCB24