Manowar - Into Glory Ride (1983)
Reakce na recenzi:
Peterth - @ 19.10.2011
Pokud budu upřímný, dosti mě překvapilo, že jsem na PB našel i tuto sebranku. Abych se řekl pravdu, jejich image a velkohubé kecy mě nikdy moc nebraly, ale pokud se pod tuhle tvrdou slupku člověk dostane, zjistí, že pánové skládají (chcete-li skládali) velmi solidní muziku...
Na toto album by se v kontextu tvorby kapely nemělo zapomínat (v ostatních recenzích se mi tak zdálo), protože dle mého vydatně šlape na paty jeho slavnějším následovníkům (pro mě je vrchol tvorby "Hail to England" a mnohými zatracované "Triumph of steel"). Dá se i v podstatě říci, že album má typicky počáteční syrový "Manowar - sound s dominující baskytarou (ta občas překrývá i kytary) a ostrými bicími a je možné již zde postihnout typický rukopis kapely (samozřejmě na prvém albu tomu tak není, to je spíše takový slepenec). Samozřejmě není možné zapomenout na určující Rossovu kytaru a Erica Adamse, který podle mě na tomto LP podává jeden z nejlepších (ne-li životních) výkonů.
Odečteme-li poměrně typicky tematicky laděný obal a alespoň pro mě nevkusný úvod (který zpravidla přeskakuji spolu s úvodní písní), není dle mého moc co LP vytýkat (až na již zmíněnou poměrně tuctovou "Warlord" v úvodu). Potom již následují v playlistu samé "špeky" - asi moje nej jest "Gates of Valhalla". Všechny songy mají svou specifickou epickou atmosféru a pozorným poslechem zjistíme, že samozvaní "kings of metal" měli tehdy i slušný smysl pro melodii. Samozřejmě je pak patrný značný vliv jiných kapel (i např. Sabbath), ale zase u koho ne . Jako čerstvý vítr poté vletí na scénu dusavá "Revelations". Mohutný závěr desky pak obstarává výtečně vygradovaná "March for revenge"...
Jak jste možná pochopili, nejsem zaníceným fanouškem a tím méně nekritickým obdivovatelem kapely, ale když je nálada, tak si je celkem rád pustím...
P.