Andršt, Luboš - Capricornus (1981)
Reakce na recenzi:
Petr Gratias - @ 29.05.2011
Album Capricornus vyšlo na počátku osmdesátých let. V té době Andršt už opustil jazzrockovou orientaci, znovu se vracel k blues, ale stačil v mezidobí (okouzlen akustickou hudbou, kterou předtím provozoval s jazzmanem Viklickým a ve Stivínově kapele) natočit sólové album, které tehdy vzbudilo poměrně velkou pozornost mezi náročnějšími posluchači, ale i hudebníky. Album se nenamočilo do bluesových vod, ani zde nebyly jazzrockové polyrytmy a improvizace, ale hudba na albu se místy dotýkala jakoby produkce německé firmy ECM, která nahrávala spíše pro severskou meditativnější, závažnější, kontemplativnější a melancholičtější hudbu pro ryzí poslech, stojící na náladách a hudebním mistrovstvím jednotlivých hudebníků, kteří si navzájem dokáží naslouchat......
UPOZORNĚNÍ: recenze vychází z CD verze alba Capricornus / Plus-Minus Blues, ale album Capricornus zde není zachyceno celé. Chybějí (tuším) dvě skladby do kompletu. Toto album se mi tedy nezachovalo v původní pantonské vinylové verzi a tak nejenomže nemám k dispozici desku jako celek, ale ani nemám skladby řazeny v přesné dramaturgii jako na vinylu. Tuším, že chybějí skladby LISTOPAD a 12+1, ale tohle není přesné... Proto prosím o shovívavost, když někdo pozná, že skladby nemají to správné pořadí (děkuji za pochopení)....
IKEBANA - citlivé rozeznívání kytarového intra. Připojuje se bezpražcová baskytara a křišťálově čisté tóny klavíru, jemné čeření bicích nástrojů s činely. Impresionistickou kresbu do skladby přinášejí elektrické housle a v pozadí tajemný sound zkreslené elektrické kytary. Dynamické odstíny se nádherně propojují s jednotlivými nástrojovými vstupy.
CESTA DOMU - melancholická úvodní studie akustické kytary a houslí. Andršt výtečně rozeznívá tony svého ovationa a už nastupuje energičtější téma. Úderné akordy se směšuje s elektrickými houslemi. Demonický Hrubý přebírá úlohy sólisty, ale po několika taktech ovládne pole Andršt. V playbacku natočí doprovody a dosadí perfektně vypilovanou tónovou výměnu napříč harmoniemi, za přidaného tleskání.... Hudba najednou zase zvážní a úvodní téma se vrací zpět. Vybaví se mi návrat tuláka, který se po letech vrací do rodného domu, rozhlíží se po krajině, která se změnila a on zvolna, možná s jistými obavami kráčí k rodným dveřím domova....
Tuhle impresi v hudbě cítím. Když jsem se o tom s Lubošem před nějakou dobou bavil, soustředěně mě poslouchal a přiznal, že něco dost podobného měl na mysli.... (velmi mě to potěšilo)
NA KONCI LÉTA - další skladba je energetičtější. Opět příležitostí pro duet Andršt-Hrubý. Tihle dva hudebníci se dobře znají a skvěle se doplňují. Proto zní jejich hudba velmi sugestivně a přesvědčivě, pokud v ní najdete ten ukotvený náboj.
Smysl pro proporcionalitu, údernost a zemitost se zde prolíná s jemnými předivy tónových variací s rozeznívanými elektricky preparovanými houslemi. Výtečné dílko!
CAPRICORNUS - do alba vstupuje napětí a tajemno. Dlouhý basový tón, prodlužovaný astrálním soundem vznášejícím se v prostoru, šustění činelů a bloudivé, přesto harmonické tóny klavíru možná budí dojem nahodilostí, ale skladba má daná pravidla, která se velmi cíleně rozvíjejí s prostorem pro improvizaci, ale i psaná témata. Andršt zde odkládá akustickou kytaru a svoje proměnlivé party hraje na elektrického gibsona....
Veselého bezpražcová baskytara si pohrává s motivem škubaných basů a přesně jako šicí stroj vytváří s tikavými bicími prostor pro vynikajícího bratislavského klavíristu Jonáše, které své superčisté tóny servíruje se suverénní jistotou jazzového improvizátora. Andrštův kytarový hall jako impresionistický malíř nanáší svoje namíchané barvy. Tajemná skladba s ukrytým napětím a rozechvívanými náladami. Nepamatuji si že by Andršt předtím nebo i potom hrál v podobném duchu. Vynikající!
VZPOMÍNKY - jazzová melancholie na akustické kytary. Hráno s velkým smyslem pro detail a výraz. Na halovaný tón přináší melancholii a kontemplace. Směs vzpomínek (dobrých i špatných, ale i "žádných") symbolizuje tato Andrštova skladba
pro akustického ovationa.
NADĚJE - přeznívání akustických tónů kytary vytěsní elektricky táhlé housle Hrubého a úderných kytarových akordů, které proměňují harmonii v jakémsi virtuálním tápání, přesto s krásnými ornamenty v tónových spojeních. Hledání virtuálního světla v oparu mlhy. Není to ukolébávající téma, kdo dokáže naslouchat andrštovským náladám, objeví zvláštní svět neokázalé krásy. Kdo jste objevili dumavé nálady (ne přímo hudbu), které se objevují na albech norského kytarového mistra Terje Rypdala, dokážete hudbu na albu Capricornus vnímat možná intenzivněji. Jiný recept neexistuje....
DOTEKY - opravdu cítím doteky.... Doteky hudby a přejíždění prsty po opálené kůži. Hrubý umí mdělat s eektrickými houslemi úžasné věci. Vnímám jeho improvizační schopnosti, ale i hru výrazu. A teď se zase hudba jednou rozběhne téměř divoce vpřed a kytarové akordy a tónové vodopády se na vás hrnou, zalévají a tříští se o hladinu v širokých kruzích....
V závěru je zde opět to melancholické téma k přemýšlení nad pomíjivostí všeho na světě a vítězstvím řádu přírodního zákona....
Album vydal na vinylu Panton. Třebaže zde byl činěn pokus znít lépe, než jiné jeho produkty - dařilo se to jen částečně. Uvědomil jsem si to v okamžiku, když bylo album digitalizováno a kdy pojednou zvuk zprůzračněl a získal jasné kontury. Tohle vinyly nedokázaly a právě takováto hudba digitalizaci potřebovala jako sůl.
Nic podobného jsem u nás neslyšel zahrát. Andršt jako zosobnění jmenovaných žánrů pro mě objevil novou hudební estetiku, která mě zcela absorbovala.
Dávám plný počet hvězdiček!