Reakce na recenzi:

stargazer - @ 11.06.2023

Total Eclipse patří do zlaté trojky. Zlatá trojka je moje interní označení a bez nadsázky tvrdím, že je to nejlepší v Billyho diskografii. Zlatá trojka jsou první tři studiová alba - Spectrum /1973/, Crosswinds /1974/ a tohle. Na to, jak jsou první tři tituly vydány v tak krátckém časovém rozpětí, mají neuvěřitelnou kvalitu. Billy debutem Spectrum nasadil laťku hóóódně vysoko a v těchto třech případech se drží nastavený standard na stejné úrovni a já si ještě k tomu myslím, že Crosswinds a Total Eclipse debut překonaly.

Album otvírá jedenácti minutový opus, složený z pěti skladeb navzájem do sebe zapadajících. Úvodní tóny Abercrombieho kytary a rytmus Cobhamových bubnů nenechají nikoho na pochybách. To je jazzrock jako bejk. Pak se opus lehce rozvolńuje a přelíná do pohodičky....a v závěru je to zase síla. Fantastická je stenojmenná Total Eclipse, s nosnou melodií je to takový hit alba. Baskytaře Alexe Blakea patří krátká Bandits, kde dokazuje svou kompetentnost být součástí Cohamova týmu. Billy si obsazení vybral skutečně na výbornou : John Abercrombie svým jedinečným a originálním kytarovým vkladem otevírá nový a neznámý pomyslný šuplík v apatyce jménem jazzrock - fusion. Bratři Breckerové a Glen Feris jako dechaři jsou pro tohle album požehnání. A klávesových dekorací se zhostil Milcho Leviev, který se ukáže na dalších Billyho deskách jako vinikající klávesista. Dost zvláštní a zajímavá je jedenáctiminutová skladba Sea of Tranquility, která se volně pojí se závěrečnou Last Frontier, kde bude baterie bicích nekompronisně konfrontována s bubenickým umem Billyho Cobhama - v té době bubeníka, nemajícího konkurenci. Jednoznačně *****z*****