Reakce na recenzi:

stargazer - @ 26.06.2019

Kytarista John McLaughlin začátek deváté dekády zahájil v akustickém duchu. V roce 1980 nahrál živě s Alem Di Meolou a Pacem De Luciou slavné akustické Friday Night In San Francisco, komerčně velmi úspěšné. Následující rok se přidal ke francouzské skupině hudebníků The Translators a nahrál s ní dvě studiová alba.

Belo Horizonte, první z nich, je deska nesoucí se ve středně rychlém tempu. John hraje jen akustickou kytaru samozřejmě přesně v jeho stylu techniky, který se prolíná s klávesovou virtuozitou Katii LaBeque. Úžasná rychlost jejích hbitých prstů se mísí s Johnovou kytarou a nesmím opomenout zvukový rejstřík kláves z osmdesátek, úplná lahoda. Na desce si zahraje i saxofon a housle, ale každý jen v jedné skladbě. Před koncem alba dojde i na basové sólo a na závěr si McLaughlin střihne duet s Pacem De Luciou. Závěrem dodávám, že Belo Horizonte je kvalitní deska, nicméně jeho top to není. Proto dávám tři hvězdy a půl.