Reakce na recenzi:

Mattty - @ 29.08.2019

Album, kterým kapela vkročila do let osmdesátých, se od předešlých desek odlišovalo. Songy jsou znatelně kratší (Natural Science má „jen“ přes devět minut, což je ani ne polovina 2112 či Cygnus X-I Book II z předchozího Hemispheres), což Geddy Lee zdůvodnil tak, že mu dlouhé písně připadaly jako už celkem klišé. Skladby též mají větší rádiový potenciál a taky, že tento potenciál byl využit - album se v Kanadě a ve Velké Británii umístilo na třetím a v USA na čtvrtém místě hitparád.

Úvodní The Spirit Of The Radio je krom Toma Sawyera a Fly By Night jediná píseň, kterou občas člověk zaslechne v českých rádiích (před nějakou dobou jsem v jednom nejmenovaném obchodním řetězci s vlastním „rádiem“ slyšel naprosto otřesnou cover verzi, kde jen zpěvák pěl do akordů hraných akustickou kytarou - žádné riffy, žádná reggae část). Kapela zde poprvé experimentovala s reggae, ale ne naposled, tyto experimenty provázely další tři alba.

Freewill je skvělá riffovačka s výborným Peartovým textem a opravdu zajímavým kytarovým sólem, o kterém Alex Lifeson přiznává, že je opravdu těžké k zahrání.

Jacob´s Ladder je progresivní věc, u které bych vyzdvihl obzvláště Lifesonovou kytarovou práci a tajuplnou atmosféru celé skladby. Text se zabývá paprskem světa pronikajícím mraky a vznikem pro nás viditelných paprsků světla, které jsou nazývané jako nebesky "Jákobův žebřík".

U Entre Nous byl po prvních dvou písních na albu třetím rádiovým singlem. Píseň je to chytlavá, i když ten refrén mi občas stoprocentně nesedí, jinak je to ovšem povedená pohodová skladba.

Different Strings: jediná skladba alba, ke které text psal Geddy a ne Peart, velmi se ale povedl. Křehká akustická věc, která vždy zahřeje u srdíčka.

Natural Science, nejdelší kus na albu, dílo opravdové progové práce s občasnými skoro až metalovými riffy. Skladba je velice výpravná a místy i experimentální. Zajímavostí je, že Machine Head demo ke své skladbě Days Turn Blue To Grey pojmenovali do závorky jako Natural Sciennce II, což jen nahrává k faktu, že nejen tato skladba, ale celé album a i Rush jako kapela celkově ovlivnili některé thrashové kapely (vzpomeňme třeba na cover „Anthem“ od Anthrax, nebo zmíním podruhé Machine Head a jejich cover „Witch Hunt“).

Toto album jsem si velmi rychle oblíbil, vokální linky jsou chytlavé, texty skvělé a nadání těchto tří muzikantů prostě úžasné. Ale jejich druhý zápis do rockových dějin (je obecně přijímané, že prvním zápisem bylo album 2112) měl teprve přijít.