mct.mem - @ 07.09.2004 | #

Bylo nebylo... Před dávnými a dávnými časy... v r. 1982 hráli toto album v českém rádiu ... věřte nevěřte - CELÉ! Nezaváhala jsem, nahrála si ho a byla to láska takřka na první poslech. To bylo přesně to, co jsem nikdy od žádné české kapely neslyšela (a nepředpokládám, že bych slyšet mohla). Mělo to ale jednu vadu - nikdo z mého okolí netušil, že někdo takový jako Rush existuje, poprvé naopak o nich slyšeli ode mě. Všichni se ale shodli na tom, že to je naprosto skvělá hudba.
Přestože dnes znám většinu studiových alb Rush, stále je tohle pro mě No.1.
Tady se konečně Rush dokázali to, co se na těch předchozích albech vždycky nějak zadrhlo. Od začátku dokonce plný zvuk, který působí dojmem úžasného prostoru. Spousta zajímavých hudebních nápadů dotažených do konce, Geddy Lee konečně našel svůj styl, jak zpívat. Ale byla to dlouhá a klikatá cesta...
Protože znám Signály tak dlouho a tak důvěrně, těžko označit nějakou skladbu jako nejlepší. Zajímavá je samozřejmě hned první - Subdivision - už ta předehra, ale nejen ta, nezvyklá melodie refrénu v Chemistry, a k zahození není ani The Weapon - tam nejvíc vyniká ten charakteristický zvuk kytary a bicích, podle které lze Rush snadno identifikovat (většinou). Ale nejlepší je poslouchat to celé.

Stepan @ 30.06.2007 00:00:00 | #
Na tomto foru sleduji články autora mct dlouho a povětšinou jen souhlasně přikyvuji(např. názory na Genesis,PF..),ale v případě Rush jsem byl trochu překvapen že právě Signals jako nejlepší album?A že Lee konečně našel svůj styl?Podle mě je to právě naopak.Jak šel čas tak Rush upadali(tedy alespoň co mám desky do r.1985,pak jsem s nimi skončil),Leeův osobitý styl a jedinečný hlas se vytrácel.Neříkám že Signals je špatná,ale přijde mi tak nějak hudebně plochá a rozhodně nedosahuje na 2112 či Farewell to kings