Reakce na recenzi:

Pegas - @ 12.11.2016

Pro mě už dlouhá léta geniální deska, jedna z mých nejoblíbenějších. Nezapomenu na první poslech někdy před 16 lety, kdy jsem seděl před věží se sluchátkama na uších a obalem v ruce, nadšeně poprvé poslouchal Karn Evil 9 a nevěřícně sledoval přibyvající čas. Netušil jsem, kdy to skončí (do té doby jsem znal jenom 1st Impression, Part 2) a byl to fantastický zážitek. Od té doby jsem to slyšel nesčetněkrát a nikdy mě to neomrzelo.
A takhle jsem o ní napsal v roce 2002.
----------
Když koncem třiasedmdesátého roku trio Emerson, Lake And Palmer vydalo svůj čtvrtý studiový počin Brain Salad Surgery, dosáhlo svého tvůrčího vrcholu, který už se jim bohužel nepodařilo nikdy překonat. Přestože jejich dosavadní nahrávky byly také na velmi vysoké úrovni, právě toto album se stalo kultovní záležitostí pro fanoušky klávesově orientovaného progresivního rocku, kterým ho jistě není třeba nijak zvlášť představovat. Pro ty ostatní je zde malé přiblížení, čím virtuózní hráč snad na všechno co má klávesy Keith Emerson, kytarista, baskytarista a v té době majitel jednoho z nejkrásnějších hlasů Greg Lake a neskutečně talentovaný bubeník s obrovskou bicí soupravou Carl Palmer, všichni tři technicky opravdu na výši, uchvátili zástupy svých příznivců.
Malou zajímavostí je skutečnost, že všech pět skladeb se nese v naprosto rozdílném duchu a přesto se nezbavíte dojmu, že právě takhle je to správně. Tím se zároveň nabízí možnost seznámit se s různými podobami ELP pomocí jediné desky. Hned na začátku tu máme Jerusalem, již několikrát zhudebněnou báseň Williama Blakea, která svým velkolepým aranžmá a kostelním zvukem připomíná jakousi hymnu. Proti tomu stojí v ostrém kontrastu Toccata, na první poslech chaotické dílo šílence převzaté z tvorby skladatele Alberta Ginastery s přidaným perkusivním sólem Carla Palmera. Za zmínku stojí spokojenost samotného autora s předělávkou, o níž se vyjádřil jako o ďábelské. Zástupcem příjemných balad Grega Lakea je Still...You Turn Me On a že má kapela smysl pro (černý) humor dokazuje zase Benny The Bouncer, přibližující krutou hospodskou rvačku. Po odeznění čtveřice uvedených skladeb z celkového počtu pěti uplyne teprve patnáct minut a nezbývá než se připravit na to nejlepší.
Pod tajemným pojmenováním Karn Evil 9 se ukrývá parádní rozsáhlá epická kompozice o třech částech, rozprostírající se na ploše neuvěřitelných třiceti minut. O významu číslice v názvu se vedou dohady dodnes, zbytek je s největší pravděpodobností anagramem anglického slova Carnival, neboť po textové stránce jde částečně o průvodce po výstavě plné bizarních exponátů. Hlavní je však samotná hudba, která vás zahrne množstvím hammondek a syntezátorů hnaných kupředu dravými bicími a podpořené výraznou basovou linkou a občas ještě kytarovým sólem. Druhá, instumentální část je dílem Emersona a je jazzověji orientovaná s velkým prostorem pro piáno. Z pohodového úvodu postupně nabírá na dramatičnosti, až dospěje k téměř hororové atmosféře, po níž se vrací zpět a nečekaně končí. Tím se přiblížila závěrečná část, v níž se stejně jako v té první představují ELP v plné parádě a zavádějí nás do daleké budoucnosti, kdy dochází ke konfliktu mezi lidstvem a počítači. Hudebně nádherně vykreslují přípravy na válku, následně v instrumentální pasáži zpracovávají samotnou bitvu a nejasným výsledkem celý epos a tím i deska Brain Salad Surgery končí.
Celkový dojem z alba navíc umocňuje vhodně zvolený obal, který je kombinací dvou děl švýcarského surrealistického umělce H. R. Gigera. Brain Salad Surgery ke dnešnímu dni vyšlo už v nesčetných reedicích a dokonce bylo mezi prvními nahrávkami, které se dočkaly převedení do moderního formátu DVD Audio.