Reakce na recenzi:

horyna - @ 25.06.2017

Fakt, že je album House Of Cards druhým, nejčastěji recenzovaným výtvorem kanadské Sagy na těchto stránkách, jistě svědčí o jeho kvalitách i oblíbenosti u posluchačů. V hlavě mám uvíznuté žhavé vzpomínky z před tří dnů, to když jsem jeho veličenstvo nabalil ve formátu mp3 společně s další várkou hudebních chuťovek na kolo-výlet krajinami naší vlasti.

Okamžitý útok Saga-muziky na cyklistovu emoční membránu, už od prvních minut nabádal k myšlence, mít u sebe alespoň Tablet a spoustu pochodujících fragmentů, jež se při poslechu hrnuli na povrch, kultiviovanou formou okamžitě převést do stroje. Domnívám se, že poslouchat muziku, šlapat na kole a psát u toho recenzi, není jaksi zdravě proveditelné. A tak se k tomuto kroku uchyluji až následovně.

House Of Cards představuje kapelu Saga ve výborné skladatelské kondici. Její sevřenější jádro, dokáže vyplavit spoustu skutečně silných věcí. Osobně v nahrávce cítím bublající, vroucí magma, které se zarputile dere na povrch a na mnoha místech eskaluje a vykvétá do krásy. Jde o mimořádně nápaditou nahrávku, která v intencích moderního rocku nabízí hymny jako God Knows (s neskutečně dobrým Sadlerem), Always There, Ashes To Ashes, barvitou baladu Only Human, That's How We Like It!, progrockový klenot We'll Meet Again, nebo Money Talks.

Saga má obrovskou devízu v osobě velice variabilního zpěváka Michaela Sadlera, který se svým hrdlem předvádí neuvěřitelné kreace v různých tóninách. Pro dosažení větší rozmanitosti střídat několik poloh, barev a na svůj "nástroj" nechává působit finesi moderního elektronického světa. Výsledek je alespoň pro mne veskrze úchvatný.

Vlastně jde o typické Saga album, bohaté na melodie, vokální linky a sborové nápěvy. Důraz je kladen na nápaditos s podporou precizní rytmické práce.
Z mého pohledu je tahle deska jednou z těch, které řadím velmi vysoko v oné pozoruhodné řadě nahrávek této kapely.