Reakce na recenzi:

miguel7 - @ 11.11.2010

Smutné, nádherné, sladce melancholické... Skupina Shadow Gallery na mne působí jako skloubení hudby Dream Theater a Meat Loaf dohromady. Musím říct že tohle album je nabité melodiemi, které mi dokáží vehnat slzu do oka a občas mne i příjemně a veseleji pohladit.
Mike Baker byl opravdu talent a měl krásný, jemný a charismatický hlas a je ho opravdu škoda.
Při poslechu Destination Unknown se začínám utápět ve sladkobolné melancholii a když se ještě podívám ven na to skorozimní počasí, je mi hned ouvej a jdu pod peřinu a hned se přitulit k drahé polovičce.
I když album obsahuje i zpěvné a sakraže chytlavé věci jako titulní, s nádechem osmdesátek, to proč ho považuji celkově za posmutnělé, tak je to především závěrečným opusem First Light, který jakoby celé album halí do chladného, pochmurného hábitu, jako podzimní mlha halí krajinu a jen občas vysvytne slunce, ale nezbaví vás to pocitu někoho mít hned u sebe a plácat se v tom s někým...ach dělá to se mnou teď Shadow Gallery nebo ten podzim...:)
Celé tomu dává tečku závěr v podobě orchestru (nebo kláves?), který se spustí v cca 28.minutě poslední skladby. Tak krásnou melodii, u které pokaždé zavírám oči a zasním se, tu jentak člověk neslyší a až se mi z toho...no nic...skončím ještě než se tu až moc otevřu a snad bych i tu slzu pustil.
Co bych měl dát asi albu, které mne naprosto duševně otevírá a hladí mne...to se mnou dělá opravdu málo věcí a jedno z díků patří Bakerovi, který mi vlezl pod kůži...vau, jdu si to pustit ještě jednou a jdu spát...zdar