legolas - @ 15.04.2020 | #

Nevěřte nikomu, kdo vám bude o tomto albu tvrdit, že je nezáživné a uměle natahované. VDGG mají v obou úvodních periodách - v první i v druhé - trojici vrcholných útvarů. Kdo zná jejich tvorbu, dokáže si tato jména doplnit bez mojí asistence. Chybí mezi nimi nepovedený debut (v první dvouletce) a dosti experimentální plácnutí mimo s Quiet Zone na konci druhé.

World Record nese všechny charakteristické črty jejich tvorby, zejména pak sporně zaměřeného údobí číslo dva. V původní sestavě byl tento koncept dotažený, kam jen nejdál to šlo. Energie, drama a zvukové dobrodružství proložené neustálými jazzovými sekvencemi jsou slyšet v průběhu When She Comes. Nervičky drásá expresivní A Place to Survive. Abychom si taky trochu odpočinuli, vyvstane před námi překrásná píseň Masks. To (skoro) nejlepší z celých VDGG přijde s dvacetiminutovou, místy improvizační Meurglys III, The Songwriter's Guild. Tam se narvalo prostě všechno a svým obsahem se blíží skvostu A Plague of Lighthouse Keepers. Hudebně je jinde, stejně jako celá druhá periody Graafů, ale její originalita je stejně výrazná. Nakonec ještě pohlazení v podobě Wondering a je vymalováno.

Obsahově a výrazově je World Record jen o stupínek pod Godbluff a Still Life. Takže za čtyři.

Gattolino @ 27.03.2021 16:31:02 | #
Majamazzi - děkuji za krásný překlad jedné z mých nejoblíbenějších písní od VDGG, myslím že zdařilý, jak první volná verze, tak druhá vázaná s rýmem. Vím, jak je to obtížné, a o to více si Tvé práce cením. Myslím, že to náladu i obsah té křehké, intimní a duchovní písně vystihuje v její náladě. Osobně bych název skladby pocitově vnímal nějak jako "Oslnění, uchvácení" nebo tak nějak, ale překládat Hammilla je opravdu asi hlavně o pocitech, a to i z hudby. Ten mocný barokní závěr tam taky tak vnímám (pro zajímavost, trochu obdoba je podle mne v The Who - Love Reign O´er me - ta spodní klávesová podkresba. Nemohu se ztotožnit s názorem, že hudba a texty VDGG jsou temné a depresivní, podle mne jsou sice těžké a existenciální, filosoficky hloubavé as plné náročné obraznosti a metafor, ale ve vyznění myslím pozitivní. Wondering chápu jako hymnus k věčnosti. Stejně jako třeba Vision z prvního sólového alba.