Josephek - @ 09.10.2007 | #

To je od VDGG jedna z mých nej nej nej ....


A Place to Survive
Místo k přežití

Je snadné říct, když jsi na dně,
že všechno je na nic;
tvoje oči hoří, tvoje uši skučí,
tvoje končetiny jsou vytrženy z kloubů.
Neúrodná pole, neúrodná země,
už nikdy nebude květin -
očisti svou tvář a ruce od bláta:
teď je ta hodina!
Stůj vzpřímeně, dívajíc se skrz své rameno,
kráčej dál, ač se bojíš toho, co přijde;
nečekej, až přijde konec.
Buď silný - to je tvé místo k přežití.

Zatím co kolem tebe zuří holokaust,
buď okem v bouři;
i když tě ta velká pohroma může smést.
Štěstí přeje připraveným.
Můžeš zažít štěstí na svých cestách,
ale i tam jsou další hory k zdolání.
Ještě nikdy jsi nežil tak, jak žiješ dnes -
teď je ten čas !
Stůj vzpřímený, i když se lámeš pod náporem zkoušek,
kráčej dál - neustále musíš zápasit.
Nečekej, budeš-li čekat, zemřeš!
Buď silný - to je tvé místo k přežití.

Vesmír se nepochybně rozpadá
a to přesně tak, jak má
a tyto znamení nebo sny o soucitu
nevěstí nic dobrého.
Radost, hněv a bohatství, které máš,
hořkost a bolest
nebo konec všeho, co jsi kdy poznal:
Všechno toto je pevně dáno.

Stůj vzpřímený, dívajíc se do budoucnosti,
Kráčej dál - každý z nás obdržel vlastní život.
Nečekej na žádného gurua nebo tutora.
Buď silný - to je tvé místo k přežití.
Stůj vzpřímený, dívajíc se skrz své rameno,
Kráčej dál: i když to bolí, jsi stále živ.
Nečekej - pokud budeš čekat, všechno skončí.
Buď silný - to je tvé právo k přežití.

Ondra @ 19.12.2007 01:58:08 | #
Ono vůbec překládat Van der Gráfy je docela oříšek, některé texty jsou bez znalosti prostředí v níž se P.H. pohybuje, bez znalosti specifičnosti vyjadřování autora a velmi jemných nuancí angličtiny, přenesených výrazů téměř nepřeložitelné.
Některé texty jsou však přímostí sdělení a jadrným výrazivem odzbrojující:-)) Kdo ví, pochopí...
Nádherně je to vidět např. na albu Still Life, jehož překlad je skutečně lahůdkový - La Rossa - krásný text o nenaplněných mileneckých touhách de facto nahrazených pouhým přátelstvím, které by chtělo být "směněno" za lásku, milování a realizaci odkládaných tužeb - ten se ještě dá a je to špičkovej text - jemné narážky, mikrosdělení mezi řádky - to umí prostě jen Hammill, ale dále se nám to komplikuje - My Room je težší, Still Life o posmrtném životě to ani radši nepíšu (na to prostě nemám) a specialitou celého alba je poslední flák - "Dětská víra v ukončené dětství" - místy kuriózně obtížné anglické výrazy, těžko dohledatelné i v renomovaných učebnicích angličtiny (velmi tlustých)... Dodnes řadu vět z tohoto textu nedám do kupy tak, abych to pochopil, aby to dalo konečně nějaký smysl a to už si to ladím tak 9. rok.
Ovšem i ta většina, čemu dokážu rozumět je naprostá nádhera, která stojí za to být objevena.

Malý příklad:

Though the towers of the city,
are denied to we man of clay,
but still we know,
we shall scale the hights some daaa-aaay


Nebo:

And though the dark is the highway
and the peak's distance breaks my heart,
for I never shall see it, still I play my part,
believing that what waits for us is the
cosmos compared to dust, of the past ...
IN THE DEATH OF MERE HUMANS LIFE SHALL START.

Z toho je vidět, že Hammill měl být spíše existenciálním básníkem, jehož sdělení a ambice projevu samotného překračují rámec pouhé písně, i když vyřvané s nejnitěrnějšími pocity, které má člověk zasazené hluboko v duši a často je nedovede ani slovy formulovat... Hammill toto přesto dokáže.