Josephek - @ 09.10.2007 | #

To je od VDGG jedna z mých nej nej nej ....


A Place to Survive
Místo k přežití

Je snadné říct, když jsi na dně,
že všechno je na nic;
tvoje oči hoří, tvoje uši skučí,
tvoje končetiny jsou vytrženy z kloubů.
Neúrodná pole, neúrodná země,
už nikdy nebude květin -
očisti svou tvář a ruce od bláta:
teď je ta hodina!
Stůj vzpřímeně, dívajíc se skrz své rameno,
kráčej dál, ač se bojíš toho, co přijde;
nečekej, až přijde konec.
Buď silný - to je tvé místo k přežití.

Zatím co kolem tebe zuří holokaust,
buď okem v bouři;
i když tě ta velká pohroma může smést.
Štěstí přeje připraveným.
Můžeš zažít štěstí na svých cestách,
ale i tam jsou další hory k zdolání.
Ještě nikdy jsi nežil tak, jak žiješ dnes -
teď je ten čas !
Stůj vzpřímený, i když se lámeš pod náporem zkoušek,
kráčej dál - neustále musíš zápasit.
Nečekej, budeš-li čekat, zemřeš!
Buď silný - to je tvé místo k přežití.

Vesmír se nepochybně rozpadá
a to přesně tak, jak má
a tyto znamení nebo sny o soucitu
nevěstí nic dobrého.
Radost, hněv a bohatství, které máš,
hořkost a bolest
nebo konec všeho, co jsi kdy poznal:
Všechno toto je pevně dáno.

Stůj vzpřímený, dívajíc se do budoucnosti,
Kráčej dál - každý z nás obdržel vlastní život.
Nečekej na žádného gurua nebo tutora.
Buď silný - to je tvé místo k přežití.
Stůj vzpřímený, dívajíc se skrz své rameno,
Kráčej dál: i když to bolí, jsi stále živ.
Nečekej - pokud budeš čekat, všechno skončí.
Buď silný - to je tvé právo k přežití.

Ondra @ 24.12.2007 14:30:13 | #
Zdravím Rybacka!!
Buď pozdraven, Starý Barde:-) Jsem rád že jsme se zde opět setkali nad miskou s VdGG, jsem rád za tvůj příspěvek, není vůbec nesouvislý, naopak mě potěšil. Tak víš co, s těmi Srdci v Zástavách mě to taky vrtalo hoodně dlouho hlavou, pořád sem si říkal, krucipísek, jako zástavu srdce tam kdo dostal, nebo co... Až později jsem náhodou někde na netu četl zákulisní info o nahravání Pawn Hearts a tam byl ten krásnej popis o 2x 4 kouscích od každého člena, jeho srdeční záležitosti, něco mě napadlo, nějaká již časem zašlá asociace se drala z podvědomí, vzpomněl jsem si na hororové překlady a konečně mi svitlo.
Od té doby se snažím při překladu být mnohem pohotovější, velice obezřetný, s širšími obzory, a promýšlet každou, byť sebenemožnější verzi a pak z toho konečně něco vyleze a dává to najednou nečekaný smysl, něco ti to dá, něčím tě to obohatí v duchovní rovině, poznáš v tom i střípky vlastního života. A to je na tom nádherný, emoce se konečně přenesou, přehrada se prolomila, už teče voda... :-)))
Nakonec totiž zjistíš, že to překládáš srdcem+citem a ne znalostmi angličtiny - tyto ti v tom moc nepomůžou.
Jinak o básni se souložími mouchami sporákovkami tedy nevím, což mě mrzí, ono přece jenom Hammill je na ty erotické hrátky poněkud maličko vysazen a dokáže je formulovat mnohokrát a velmi rozmanitě :-))) Toho jsem si již také všiml.
Ovšem, na druhou stranu, láska a milostná dobrodružství jsou vůbec klasikou obsahu hudby a častokrát i důvodem vzniku řady těles....
Myslím tedy tělesa hudební, nikoliv kopulující.., hehe :-))))
Texty na Z vodíku na Hélium jsou vynikající, to máš pravdu, běloba kloubu a šlach obnaženým roztaveným kovem, který se snažíš zadržet svou dlaní..., hmm, to jsou lahůdky.
Myslím, že texty všech alb VdGG jsou vzácně vyrovnané co do kvality obsahu a formulace sdělení, takže necchi vynášet do nebe třeba Still Life nad Hto he nebo naopak, beru to jako jednotnou kolekci.
I když hodně blízké mi jsou texty i na jejich prvotině, taková White Hammer s Malleus Maleficarem, bílou magií, černou magií- to je prostě vynikající - k tomu ještě doporučuju číst Kladivo na čarodějnice od Kaplického, do sluchátek pustit WH a nechat to působit :-)))