Ondra - @ 25.08.2005 | #

No, ehm, Rybackovi připadá kytarové sólo na Meurglys III jako mdle-neinvenční kytarově sólová část, mě je ho upřímně líto, protože je to naopak část jiskřivě-invenční, mimochodem se skvělým broukáním varhan a pedálů na pozadí. Mám to sólo nejradši a vždy se na něj moc těším, úplně si ho vychutnám.
Navíc, když se Hammmilla po oněch 20 letech ptali, zdali Meurglys III nebyla poněkud rozvleklá, Peter odpověděl se svým suchým humorem pouze toto: "It was a bit long".
Proto se nedejte zmást a jděte do týhle, protože je to skvělej nářez, obzvláště "A Place to Survice" je výtečně vydařená.
Skladba Wondering některým posluchačům, kteří byli odkázáni na 45 minutové kazety, kam se tedy vzhledem ke stopáži alba 53min již nevešla, zůstala poměrně dlouho utajena a o to větší byla potom jejich euforie nad tím, že existuje:-)).
Škoda, že to byla de facto hymna na rozloučenou s Hughem Bantonem, který nesmyslně opouštěl takovouhle skvělou kapelu, aby mohl konečně smolit ty svoje kostelní varhany, uffff, hergot, to snad ani není možný...jako důvod?
Tím započala hudební degrese kapely v jejím nejzásadnějším období, bohužel, Hammill musel logicky počítat s jinými, méně razantními kompozicemi a proto bylo další album tolik odlišné, a ne proto, jak tu někdo uvádí, že měl za sebou již 5 sólových projektů, to bezpochyby měl už prakticky v době World Record. Hammill totiž s VdGG vždy zpíval a komponoval zcela odlišně, než u svých sólových alb. Kompozice byly složitější a tvrdší a zpěv agresivnější. Stačí porovnat napůl kompilační a napůl nové "Nadir's Big Chance" z roku 1975 - kde byly nové skladby jako "Been alone so Long" a "Institute of Mental Health, Burning", které znějí opravdu výrazně odlišně od skladeb na albu VdGG GOD BLUFF, které vzniklo ve stejném roce.
Je to podobné jako když Bob Fripp v roce 1974 rozpustil King Crimson po dokončení jejich nejlepšího alba RED, protože údajně cítil, že skupinám jako KC již odzvonilo a jejich existence v té době byla zbytečná?!?
No, nějak mi to ale pořád neštymuje:-))

Ondra @ 10.01.2006 00:00:00 | #
To Ryback: Je vidět, že někteří lidé tvého typu prostě neunesou, když si kdokoliv s humorem rýpne do jejich rádoby vědeckejch keců - jinak naprostejch hovadin. Ale to je život, neupírám ti subjektivní názor stejně tak, jak subjektivní je ten můj. Upřímně řečeno, čekal jsem s napětím kdy se potrefená husa ozve a přidá svůj další blábol...Omlouvám všem zdejším návštěvníkům, ale na toto jsem prostě MUSEL reagovat. Všimni si, že ostatní 2 reagují ne na mě, ale právě spíš na tebe, a řekl bych že s tebou polemizují. Ale jinak hudba je věc převážně subjektivní, i když s objektivními prvky typu nápadu, melodie, textu - to jsou prostě objektivní kvality každé muziky, což ty nepochopíš, viď. Za další mám VdGG dost naposlouchanej na to, abych sě zde nechal nazývat a urážet jako puberťák od takového machra tvého ražení:-)) Jsem na to i poměrně dost starej.
Co se týče muziky P.H. - nijak zaslepeně ho neobdivuji a naopak mne mrzí, že vždy upřednostňoval svoje sobecké zájmy v nahrávání sólových alb většinou pochybné kvality, na úkor takto skvělé sestavy. Ano, natočil pár opravdu dobrých alb, ale dají se počítat na prstech..., anvíc úrovně VdGG nikdy nedosáhly. Ostatně to dokázal i nyní, kdy VdGG opět defacto rozpouští - ještě s neuvěřitelným komentářem - že se jeví nevhodné, aby se tato sestava o cokoliv dalšího pokoušela v nejbližší budoucnosti, aby pak dodal, že zrovna natáčí nové studiové album, které vyjde na jaře 2006 a že má vyjít ještě jedna věc (živé vystoupení VdGG v RFH, pozn.) a že to nebude komentovat. Co si o tom soudný člověk asi může myslet, že? Navíc, když jeho poslední alba po ještě solidním This už jsou naprostým utrpením - a ta vystouopení - klavír a kvílící housle po levé straně - ostuda pro kdysi skvělého rockera, který inklinoval až k punku na NDBCH.
Podobné to bylo v roce 72, kdy Hammill zdůvodňoval rozpad vypršením jejich kontraktů, neexistencí dalších vystoupení, atp., ato. aby pak hnedle za měsíc štrádoval 6x měsíčně po celém světě - byly to jen řeči, protože se dle mého soudu zřejmě skupinou cítil omezován ve své hodnotné sólové produkci.
Závěrem zdravím Rybacka, nic proti němu nemám, může mě dál hodnotit a já se budu bavit a všechny ostatní zdravím a doufám že vyvracím nařčení o slepém obdivu k P.H. Není tomu tak.