Ondra - @ 25.08.2005 | #

No, ehm, Rybackovi připadá kytarové sólo na Meurglys III jako mdle-neinvenční kytarově sólová část, mě je ho upřímně líto, protože je to naopak část jiskřivě-invenční, mimochodem se skvělým broukáním varhan a pedálů na pozadí. Mám to sólo nejradši a vždy se na něj moc těším, úplně si ho vychutnám.
Navíc, když se Hammmilla po oněch 20 letech ptali, zdali Meurglys III nebyla poněkud rozvleklá, Peter odpověděl se svým suchým humorem pouze toto: "It was a bit long".
Proto se nedejte zmást a jděte do týhle, protože je to skvělej nářez, obzvláště "A Place to Survice" je výtečně vydařená.
Skladba Wondering některým posluchačům, kteří byli odkázáni na 45 minutové kazety, kam se tedy vzhledem ke stopáži alba 53min již nevešla, zůstala poměrně dlouho utajena a o to větší byla potom jejich euforie nad tím, že existuje:-)).
Škoda, že to byla de facto hymna na rozloučenou s Hughem Bantonem, který nesmyslně opouštěl takovouhle skvělou kapelu, aby mohl konečně smolit ty svoje kostelní varhany, uffff, hergot, to snad ani není možný...jako důvod?
Tím započala hudební degrese kapely v jejím nejzásadnějším období, bohužel, Hammill musel logicky počítat s jinými, méně razantními kompozicemi a proto bylo další album tolik odlišné, a ne proto, jak tu někdo uvádí, že měl za sebou již 5 sólových projektů, to bezpochyby měl už prakticky v době World Record. Hammill totiž s VdGG vždy zpíval a komponoval zcela odlišně, než u svých sólových alb. Kompozice byly složitější a tvrdší a zpěv agresivnější. Stačí porovnat napůl kompilační a napůl nové "Nadir's Big Chance" z roku 1975 - kde byly nové skladby jako "Been alone so Long" a "Institute of Mental Health, Burning", které znějí opravdu výrazně odlišně od skladeb na albu VdGG GOD BLUFF, které vzniklo ve stejném roce.
Je to podobné jako když Bob Fripp v roce 1974 rozpustil King Crimson po dokončení jejich nejlepšího alba RED, protože údajně cítil, že skupinám jako KC již odzvonilo a jejich existence v té době byla zbytečná?!?
No, nějak mi to ale pořád neštymuje:-))

Ondra @ 08.06.2006 00:00:00 | #
Zdravím Rybacka!! Ahoj, musím říct, že mi mluvíš z duše, tvoje postřehy jsou z jiného úhlu, než to, co napadlo třeba právě mě a sedí to - kolik lidí se chvělo nedočkavostí už při kupování Presentu - třeba zrovna já! Taky jsem se moc těšil, až uvidím plakáty "VdGG poprvé v Česku", v rádiu bude znít Peter Hammill a Van der Graaf vystoupí v Praze..., no těšil jsem jako malej kluk, co bych se nepřiznal. A pak číst ty kecy přesně jaks napsal že to byl spíš ehm, tedy ten reunion nežli reformace..., to jsem lezl po čtyřech. Druhé album Presentu jsem nedávno docela naposlouchal a líbí se mi dost - je to srovnatelné se starými klasikami, i když bez zpěvu, ale kompozičně a hudebně výborné. Myslím, že tato kapela má ještě nebezpečně perspektivní potenciál a to bude možná právě to, čeho se Hammill děsí - abychom s VdGG snad nezastínili mé sólové perly a nezapomělo se na mě!!! V tom vidím onu náhodu, že zrovna vyšlo to Veracious - zrovna hned po re-splitu, je to velmi nenápadné, že?! Ale mám i dobrou zpávu - VdGG snad opět pokračují (!!!) (Veracious už přece vyšlo, že:-))) od července 2006 - budou vystoupení i nahrávání (snad), alespoň tak to říká spokesman of the group - hehe, to je dobré, lidi z kapely už asi nemohli poslouchat ty Ham,millovy zhulený řeči a najali MLUVČÍHO - ÓÓÓ to je tedy pokrok. Musíme vyčkat, třeba se tato zpráva nepotvrdí. Jen jestli to byl fakt tenkrát infarkt, jzdali P.H. spíš neprodělal mozkovou příhodu :-((
Takže navrhuji pravděpodobný scénář: VdGG opět reunionují, něco nahrají, párkrát vystoupí, pak ale Hammill dostane strach, že nenahrál žádnou pecku "sólovku", že na něj svět zapomíná, Stuarta už svědí prsty na Houslích a činnost kapely ukončí a zase bude něco patlat v Terra Incognita a mastit newslettery, a kasírovat prašule o který se nebude muset dělit, krom toho Gordona.... Ha ha už se na to fakt skoro těším...:-))
Rybacku, měj se hezky, přeju ti příjemný poslech oněch zmíněných klasick (já si vychutnám hlavně Still Life - mňam)a zase něco napiš!!