Wakeman, Rick - The Six Wives of Henry VIII (1973)
Reakce na recenzi:

Bylo nám dvacet a definitivně jsme propadli hudbě. Mezi směnami v německých putykách jsme u našich kapitalistických sousedů utráceli astronomické částky (na nepracujícího českého studenta) za CDčka a přístroje a objevovali tak hudební svět. V německých halách s elektronikou a nosiči jsme objevili většinu z později obdivovaných interpretů. Kupodivu to ale nebylo v NSR, nýbrž na Václaváku, kde kolega kybernet našel zvláštní CD, které ho zaujalo názvem. Šest žen Jindřicha VIII.? Koupil ho na blind a byl unešen. Jakýsi klasicky (částečně?) vystudovaný hudebník-klavírista se pokusil pomocí svého nástroje charakterizovat 6 manželek – 6 skutečně skutečně žijících historických osobností – manželek kontroverzního anglického vládce Jindřicha VIII. Tudora z 16. století, počínajíc Kateřinou Aragonskou a končíc Kateřinou Parrovou. Jeho eskapády s manželstvími, které měly dalekosáhlé dějinné důsledky a kvůli nimž nasměroval nábožensky (a implicitně i ekonomicky a politicky) Anglii na nejméně půl tisíciletí dopředu, jsou chronicky známé a není divu, že posloužily i jako inspirace hudebníkům.
Hudebně vzato je snaha o vystižení charakteru a povahy 6ti různých žen klavírem velmi zajímavá, byť ne originální. Na posouzení, do jaké míry se toto povedlo je nezbytné podrobně pročíst jejich životopisy, k čemuž jsem se zatím ke své hanbě nedostal.
Konstatujme tedy alespoň, že jde o zajímavou, mírně zvukomalebnou šestidílnou hudební fresku, pohybující se na pomezí klasiky a líbivě popového popisu. Právě tato Wakemanova “lacinost” se často stává terčem kritiky publicistů a hudebních vědců – bezesporu tím patří mezi nejkontroverznější a nejdiskutovanější umělce v okolí populární hudby.
Wakemana po úspěchu tohoto alba v našich uších začal kolega cíleně kupovat, ale přiznám se, že s výjimkou dalšího tématického alba s historickým podtextem (The Myths And Leggends...) už nás nic tolik nezaujalo. Toto album však považuji za poměrně povedené – rozhodně lepší než Wakemanovo působení v některých popových skupinách, kde (jak jsme se později dozvěděli) také působil.
Filozof @ 24.01.2008 15:02:03 | #
Gattolino:
Každý poznává hudbu jinak. My jsme ji poznávali právě takto, o nějakých skupinách jsme tenkrát netušili. Přesně tak, jak jsem to napsal, nám to tenkrát bylo podáno a zatím nemám proč nesouhlasit.
Autor recenze slyšel s Wakemanem pouze Yes.
Oin:
1) Autor nechce flameovat.
2) Autor napsal recenzi pod vlivem předchozí - která ukazuje natolik odlišné vnímání té hudby a jejího poznávání, že mi přišlo zajímavé ten o 180 stupňů jiný pohled popsat. Kdybych chtěl flameovat, budu se vrtat v předmětné předchozí recenzi. Doporučuji se nevrtat v mojí a napsat své dojmy i Tobě.
3) Recenzuji něco, co se mi dost zamlouvá. Jasně jsem psal již několikrát, že se držím hvězdičkování tak, jak bylo popsáno v návodu (jako jeden z mála). 5hv pouze u zásadního přelomového kusu (10 alb historie?), 4 hv u absolutní špičky, 3 hv u výborného příspěvku do domácí diskografie.
Rač se podívat na zmíněné doporučení hvězdičkování a také si vypiš desítky mých recenzí, ať získáš přehled.
4) I kdybych recenzoval něco, co považuji za špatné, máš s tím problém? Recenzovat pouze kladně je nesmysl. Pochybuji, že by se tak někdo choval.