steve - @ 17.03.2017 | #

Hudba na Birds of Fire, potažmo všech albech kapely Mahavishnu Orchestra, je prvotně určena jazzofilům nebo rockerům s hlavou v oblacích, kterým jazzový mráček a vysoká hráčská průprava vrásky nedělá. V druhém případě pak i všem věčně nespokojeným rýpalům, kterým už hudba Yes, ELP či možná i King Crimson nedokáže nabídnout víc.

Tady válí naprosto všichni - u McLaughlina jsem to čekal, ale Goodmanovy housle a Cobhamova baterie, to je unikátní přívalová vlna a do puntíku propracované harmonie a společná aranžmá dělají z tohoto alba monolit věků.

Nejlepší momenty? Energické eskapády v titulní Birds of Fire (skvělé Goodmanovy housle). Jazzový poklad Miles Beyond, dále barokní romanťárna Thousand Island Park. V kratičké Hope toho vznešený houslový akord řekne tolik, co u jiných půlka alba. A pak určitě největší prog-jazz pecka alba, píseň One Word. Trochu rušivá mi přijde osmá Sanctuary, kde slyším kopírku s nápisem King Crimson. A dramatický závěr s Resolution - to je další velká paráda.

Tohle dílko si svou slávu zaslouží, jeho žár pálí jako roztopené polední slunce.

bullb @ 20.03.2017 07:22:51 | #
Spomedzi prvých troch platní vydaných v klasickej zostave Mahavishnu sa mi Birds javí ako najviac "popová". Po prvotine Inner Mounting Flame je viac učesaná, ale o to viac prijateľnejšia "širšími vrstvami poslucháčov". Trojka je zase v niečom iná, lebo ide o záznam z koncertu, ktorého kvalitu ovplyvňuje dosť faktorov.

Jedno je však charakteristické pre Mahavishnu I. Ako kvintet prináša obrovskú energiu, ktorá vôbec nezmizla ani po rokoch.
Je chvályhodné, že sa Mahavishnu pripomína, lebo patrí medzi piliere dobrej hudby. Preto vďaka recenzentom !

U mňa absolútna hudba.