Reakce na recenzi:

Gattolino - @ 13.12.2005

Just A Collection ... navzdory názvu nejde o výběr, ale obdivuhodné album proměn, kdy se z folkové kapely s náznaky rockových vlivů rodí rocková kapela s výrazným folkovým spodním proudem. Rick Wakeman je už naplno členem skupiny a zahušťuje její sound svou pestrou klávesovou baterií, nová rytmická sekce Hudson/Ford přináší svůj ornamentálně zdobný rukopis a zkrášluje vícehlasy. Album je natočeno celé živě před publikem, a tím působivěji vyniká preciznost muzikantů. Deska jako by před posluchačem rozprostřela létající perský koberec svých schopností a ukázala na jednotlivých skladbách, do jakých sfér v budoucnu bude vzlétat. Úvodní manifest o Martinu Lutheru Kingovi potvrzuje Dave Cousinse s definitivní platností jako výborného rockového frontmana s dramaticky zabarveným hlasem. Vícedílná následující suita rozvine další přehlídku nálad a muzikantských fines, neopomine jemný hlas Tonyho Hoopera v sóle i vícehlase a uvede schopnost kapely komponovat větší melodramatické celky. V exhibici Temperament of Mind předvede totéž Rick - jen on sám a koncertní křídlo, od baroka až po jazz, od lehkého, až pouťového popěvku po virtuózní symfonickou codu, možná se může zdát, že jde o nahodilou skrumáž stylů, ale je to jen radostná hra vycházející klavírní hvězdy s klávesami. Že Strawbs nebude cizí ani ponor do duše jiných kultur, a že inspirace východem tu byla, je a bude, to jsou Fingertips, připomínající, že o překvapení nebude nikdy nouze. A Song Of A Sad Little Girl, to je snad nejkrásnější píseň alba, éterická a něhyplná, smutná s nádechem pomíjivé nádhery. CD přineslo navíc této skladbě předehru jak od ruských romantiků, nebo, chcete-li, jak od starých Genesis, s nimiž Strawbs nese stejný vítr pod křídly. A další kus, starší folková skladba Where is The Dream Of Your Youth, tentokrát v rockovém hávu, a Rick tepe do Daveho naléhavého zpěvu improvizovaným sólem varhan ve frenetické jízdě. Přídavkem na CD je kromě dvou studiových věcí i živá verze The Vision z Dragonfly, a tady se jen člověk diví proč taková paráda musela ležet léta někde v archivu.
Albu nedám pět jen proto, abych nenasadil laťku příliš vysoko vzhledem k dalším albům, z nichž následující From The Witchwood dále ryje zlatým písmem stopu do historie. Musíte slyšet!