Reakce na recenzi:

Jaromiros - @ 25.03.2010

Je docela zvláštní, psát recenzi na čtyřicetiletou desku, když jsem ji nemohl zažít v době jejího vzniku - zajímalo by mě jaký to asi tehdy byl pocit, slyšet tuto nádheru ve své době.
Genesis znám dlouho, asi od poloviny osmdesátých let. Dlouho jsem žil s tím, že nehráli nikdy jinak než v osmdesátých letech a přitom ustavičně měkli, a tak nějak vyšumívali. Co se mi líbilo nejvíc byli songy z alba Invisible Touch, pak už snad jen pár písní, kde nevím zdali jsou od Genesis či Collinse.
To, že Peter Gabriel byl někdy součástí této legendy mě ani ve snu nenapadlo, stejně tak jako jeho pestrobarevné klipy z devadesátých let, byli tak Genesis samotní vzdálení zlaté tvůrčí době let sedmdesátých, které v tomto případě otevírá tato deska.
Otvírák jako hrom dalo by se říct, vždy mě bavilo lézt po půdách starých domů a objevovat dávno zašlou krásu čehokoli smysuplného, tady je to jak najít poklad na střeše hradního paláce z čtrnáctého století.
Deska je tak nádherně bohatá na zvuky a jejich podání až zamrazí, Gabrielův vokál zní opravdu dost jistě a přímočaře celé dohromady je to tak dobře postavené, že když jsem Trespass slyšel poprvé tak jsem ho nechal v přehrávači hrát znovu a znovu, a nemohl jsem se nabažit té nádhery.
Všechny songy na albu jsou víc než dokonalé.
Zlatá tečka The Knife je asi to nejlepší z nejlepších co jsem kdy slyšel - neskutečná věc, dnes už určitě neopakovatelná.
Teď, když někdo řekne Genesis, vím jaký je to kalibr :-)