Petr87 - @ 16.02.2014 | #

Pro sólovou tvorbu Stevea Hacketta mám opravdu velkou slabost...Řadím jej společně s Anthony Phillipsem mezi moje nejoblíbenější sólové umělce, co vzešli z Genesis a tohle výborné album řadím v jeho diskografii hodně vysoko.
Tohle je zkrátka a dobře progresivní rock té nejvyšší jakosti a jsem hrdý na to, že mám tohle špičkové dílo ve své hudební sbírce..
Steve Hackett je pro mne zkrátka fenomenální persona, nedoceněný vizionář a neúnavný hledač stále nových a nových hudebních zákoutí....

Co se týče skladeb na albu, tak všechny jsou úžasné...Zejména úvodní Ace Of Wands, to je nádhera, správný progresivní zápřah..
Dále úžasná Hands of The Priestess I.-II. to je téměř výlet do pohádky..

Dál následuje až výhružně znějící A Tower Struck Down...výborná věc, trošku temnějšího rázu, no a ten mellotron...brr..

Hrozně se mi líbí i pro někoho možná místy lehce depresivní The Hermit...výborné, tohle je hudba podle mého gusta..

Dále Star Of Sirius s Philem Collinsem za mikrofonem...jedním slovem, nádhera..skvělá náladovka.

The Lovers...tady jen stačí zavřít oči a nechat plout fantazii..

No a samozřejmě závěrečná Shadow of The Hierophant...to je hotový balzám pro sluchovod...Hackettova kytarová hra, zvlášt' když přejde na tapping, je zde strhující..až by si jeden vzal svetr, jak běhá mráz po zádech...zkrátka závěr, jak se patří..

Byla doba, kdy jsem si tohle album pouštěl každý den, snad dva měsíce a ani jednou se nestalo, že by mě začalo nudit...Být mezi hosty ještě Tony Banks, tak tahle deska mohla klidně vyjít pod hlavičkou Genesis..myslím, že by se nikdo nezlobil...
Geniální dílko.

Mrazivých pět hvězd...

EasyRocker @ 16.02.2014 20:15:31 | #
Absolutní souhlas a je velkou ostudou, že jsem na tohle album nenapsal zatím recenzi (napravím v dohledné době). Kdybych měl sestavovat nějaký rockový top 10, tohle album v něm bude vysoko, vysoko, možná... naprosto famózních 40 minut, genesisovštějších než Genesis. Na Hackettových sólovkách se krásně ukazuje, o co kapela jeho odchodem přišla, a zatímco po odchodu Gabriela jej Collins nahradil bez obtíží, odchodem Hacketta ztratili nenávratně krásná, emocionální zákoutí. Koneckonců Collins dokazuje své umění i zde, zejména ve Star of Sirius, jedné z nejlepších progresívně rockových skladeb vůbec. Hudební pokladnice...