Reakce na recenzi:

Gattolino - @ 14.02.2007

Logická návaznost na předchozí veledílo, možná přemíra nápadů vedla k expanzi na dvojalbum, později vydávané zvlášť. Občas se nemohu zbavit pocitu, že méně by znamenalo více, někdy si však poslechnu všechny skladby s chutí a děkuji za to, že nic nezkracovali. Vše obdivuhodné z Hangmanovy dcery tu je, jediný krok dolů je v tom, že už to není poprvé. Za nejhezčí skladby považuji úvodní Job´s Tears a závěrečnou (z první desky) Duck on the Pond. Obě jsou mnohovrstevnaté, překypující prolínajícími se motivy a náladami, patřičně dlouhé, aby si je člověk vychutnal. Bonbónkem je Heronova The Air, která zaznívá i ve filmu Miloše Formana Taking Off při marjánkové párty, velmi trefně. Podobnou "kládou" na druhé půlce je Maya s příchutí rágy a apokalyptickým textem, podle některých fanoušků snad nejoblíbenější skladba od ISB vůbec. Album Big Huge se snad může zdát trochu jednotvárnější, což je u měňavých ISB dosud věc neznámá, nicméně poslouchá se dobře. Prudilka Licorice moc nezpívá a neruší, takže Mikeův keltsko-soulový hlas exceluje a Robinův rozechvěle klouzavý vokál rovněž. Nádhernou skladbou, takřka vánoční koledou, je Mountain of God. Ostatně, duchovní náboj celého dvojalba je velmi intenzivní. Možná zastíněné předchozím superalbem má však toto dílo rozhodně svůj zásek v hudebních dějinách.